Číslo šelmy je názvem konceptu, zmiňovaného v knize Zjevení svatého Jana Nového zákona, podle něhož je určité konkrétní číslo charakteristickým označením Antikrista.
Většina rukopisů uvádí v této souvislosti číslo 666, jiné však číslo 616. Zápis, kde je toto číslo uvedeno, zní: A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.
Kontext 13. kapitoly Zjevení
Pro pochopení významu čísla šelmy v knize Zjevení je důležitý kontext, v němž se toto číslo nachází. Pro préteristický výklad zjevení je navíc klíčový jeho historický kontext.
Třináctá kapitola knihy Zjevení obsahuje vidění dvou šelem představujících různá protivenství, jež potkají křesťany, kterým je spis adresován. První šelma vystupuje z moře a symbolika s ní spojená poukazuje na nastávající rozhodující boj mezi Bohem a satanem, jehož je šelma pozemskou představitelkou. Atributy sedmi rohů a deseti hlav mohou být odkazy na jména, která hrála úlohu v císařském kultu v římské říši. Klíčem k pochopení symboliky této postavy může být zmínka o zahojené smrtelné ráně na jedné z hlav šelmy (Zj 13,3), neboť odkazuje na legendu o navracejícím se Neronovi, který roku 68 spáchal sebevraždu. Podle legendy však skutečně nezemřel, ale uprchl k Parthům, aby se zakrátko vrátil v čele vojska a zaujal své dřívější mocenské postavení. Vzhledem k tomu, že Jan chce povzbudit křesťany své doby, je nejspíše tímto navrátivším se Neronem Domitianus, vládnoucí v době sepsání spisu. Cílem této mocnosti je podle verše 7 pronásledování křesťanů; věřící však může obstát pouze, je-li "zapsán do Beránkovy knihy života". Výklad o šelmě je tedy nejspíše napomenutím pro křesťany v Malé Asii, že jejich bezvýchodná situace leží v Božích rukou - a na nich záleží, zda budou stát při Bohu a Kristu, nebo uznají totalitní nárok římské říše, představovaném uctíváním císaře jako boha.
Ve druhé části kapitoly se vyskytuje druhá šelma, vystupující ze země a která je na první pohled zaměnitelná svým zjevem s Beránkem, Kristem. Její původ však prozrazuje její řeč, podobná draku, a zcela slouží první šelmě. Tato šelma nepředstavuje dle všeho žádnou konkrétní postavu, ale více lidí, kteří se zřejmě v Malé Asii zasazují o císařský kult a nutí obyvatelstvo, aby uctívalo císařovy sochy. Situace, kterou kniha Zjevení popisuje, je podobná situaci židovského národa ve 2. století př. n. l. za Antiocha IV. Epifana a užívá se zde symboliky, kterou tehdejší situaci vyobrazovala kniha Daniel a další apokalyptická literatura. Lze tedy nalézt paralelu mezi absolutním požadavkem kultu ze strany Antiochovy a císařským kultem, který si vyžaduje celého člověka, proto lidé uctívající císaře musí na pravé ruce nebo na čele nosit cejch (míněno zde zřejmě symbolicky); toto znamení spočívá ve jménu šelmy a v čísle jejího jména. Poslední verš této kapitoly ukazuje hodnotu tohoto čísla.:
To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest (Zj 13,18).
Knihu Zjevení lze vykládat i jinak než pouze na základě současných okolností sepsání spisu. Kromě poselství pro čtenáře své doby může být kniha chápána i jako univerzální poselství o teologii dějin, jimž vládne Kristus, a o strukturách zla, které vystupuje proti křesťanům, nebo může být chápána jako předpověď budoucích (z Janova hlediska) událostí.
Hodnota čísla
Kritická vydání Nového zákona považují na základě stáří rukopisů, které toto číslo uvádějí, za nejpravděpodobnější hodnotu čísla šelmy 666. Toto čtení nalezneme v nejvýznamnějších a nejstarších rukopisech, konkrétně v majuskulním kodexu alexandrijském ze 4. století a především velmi slavném papyrovém zlomku Chester Beatty III. (P47) ze 3. století, stejně jako v dalších rukopisech a citacích u starověkých autorů, např. Ireneje z Lyonu, Hippolyta Římského, Órigena a dalších. Textové varianty jsou známy již více než 200 let a ani nové objevy z roku 2005, navazující na objev starověkých papyrů v Oxyrhynchu, nevnášejí nic nového. Čtení "616" v textu Zj 13,18 uvádí pouze okrajové a pozdější rukopisy, codex Ephraemi receptus z 5. století uložený v pařížské knihovně, jeden z rukopisů Irenejových děl a nově též jeden z oxyrhynžských papyrů z období kolem roku 300. Čtení "615" lze nalézt pouze v minuskulním rukopisu z 11. století (2344).
(mh)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200034
DnesDnes270
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3536
Tento měsícTento měsíc9784

Partnerské weby