Praví východní mistři vnesli do zahrad duchovní náboj a povýšili je na úroveň chrámů. Ezoterické zahrady vznikaly díky mecenášům i v Evropě. Připomeňme si některé pražské.
Jedna z nejskvostnějších „filozofických“ zahrad, dnes již neexistující, se nalézala v Praze. Tzv. „Kanálka“ ustoupila na počátku 20. století činžákům, padla za oběť rozrůstajícímu se velkoměstu. Tuto zednářskou zahradu nechal vybudovat hrabě Josef Emanuel Canal de Malabaile, emeritní důstojník císařské armády. S budováním se započalo na začátku 80. let 18. století. Po svém otevření hostila významné umělce a mystiky. W. A. Mozart tu častokrát odpočíval, vyjadřoval se o ní jen v superlativech. O mnoho lépe dopadla zahrada Vrtbovská, založená po roce 1720 z popudu hraběte Jana Josefa z Vrtby, významného přívržence hermetických věd. Dalo by se o ní básnit celé hodiny. Zmiňme se alespoň o jedné důležité postavě ze starých mýtů, o soše, kterou najdeme hned u vstupního portálu. Bájný Atlas (podle mytologie svědek a účastník zrodu vesmíru) s globem má ve tváři zvláštní výraz, je si vědom tíhy materiálního i spirituálního světa, své zodpovědnosti a univerzálnosti. Současně je tato socha alegorií Atlasovy vzpoury proti bohům. Díky ní je odsouzen k věčnému podpírání zeměkoule i nebeské klenby. Nese je na svých bedrech a doufejme, že pod nimi nikdy neklesne. Pak by se totiž svět i vesmír zhroutily. Tato socha je jednou z nejvýznamnějších u nás, což si málokdo uvědomuje. Pro neznalého je obtížné porozumět jejímu poselství, určení i místu instalace.
Podobných zahrad je celá řada, nejen v hlavním městě. Pokud do nich zavítáte, tep se vám zklidní, cítíte se dobře. Za jasných nocí tu lze vzhlížet k nekonečnému vesmíru, však i on je specifickou zahradou. Místo paláců má hvězdy a tráva je utkaná z paprsků mlhovin.
(nov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279590
DnesDnes705
VčeraVčera734
Tento týdenTento týden4045
Tento měsícTento měsíc11839

Partnerské weby