Mořské kokosy, maledivské ořechy, zázračné ořechy Šalamounovy - to jsou některé názvy plodů jedné z nejpodivuhodnějších rostlin. Museli bychom se za ní vydat na pobřeží Seychelských ostrovů ležících v Indickém oceánu, severovýchodně od Madagaskaru. Vedle hojného množství kokosovníků tu roste i palma z čeledi ankovitých zvaná Lodoica seychellarum - mořský kokosovník. A právě tento strom je obestřen zajímavostmi a bájemi. Tato dvoudomá rostlina potřebuje ke svému dozrání deset let. Plody nezvyklého tvaru jsou vůbec největšími v rostlinné říši. Dříve se o původu těchto ořechů, které mořské vlny vyvrhovaly na pobřeží, nic nevědělo. Není tedy divu, že lidé věřili, že zrají v mořských hlubinách, a proto byly také nazývány mořskými kokosy.
První písemná zmínka o nich pochází z roku 1579, jejím autorem byl Garcias del Huerto. Palma byla objevena v roce 1579 na ostrově Praslin francouzským cestovatelem Petterem Sonneratem. Plody o hmotnosti deset až třináct kilogramů (někdy ale i dvacet!) jsou zajímavé tím, že plavou-li proti mořským proudům a vlnám, bývají vymršťovány na břeh takovou silou, že zapadnou daleko do pralesa a lze je jen těžko nalézt. V roce 1770 prý přivezl do Kalkaty velké množství těchto plodů jeden francouzský obchodník. Odtud se pak dostaly do evropských sbírek jako rarita. Eberhart Rumf ve svém Herbáři Ambbinském z roku 1755 zachytil o palmě, kterou nazývá Cocus maldivicus nebo Cappa laud, mnohé báje. Podle něho je to největší div. Není prý pozemským plodem, který náhodou spadne do moře, ale uzrává v oceánu, na stromě, který ještě lidské oko nevidělo. Malajci, Číňané a mnozí námořníci tvrdili, že strom roste ve velké hloubce moře. Strom se napřed vynoří nad hladinu. V jeho koruně hnízdí pták, který v noci poletuje krajinou a svým ostrým zobákem a strašlivými drápy uchvacuje slony, tygry, nosorožce a odnáší je do svého hnízda. Lidé ale také věřili ve velký užitek zvláštních plodů. Byli přesvědčeni, že je to univerzální prostředek proti kolice, mrtvici, epilepsii a paralýze. Byl doporučován proti vodnatelnosti hlavy a křečím, při těžkých porodech, proti úplavici a srdečním chorobám. Na začátku minulého století rostla seychelská palma jen na ostrůvcích Praslin, Curieuse, a Round Island. Na palmě vyroste ročně pouze jediný obrovský list a stáří stromu lze odhadnout podle kruhovitých jizev, které zanechávají pochvy opadaných listů. Palma prý potřebuje k úplnému vývoji plných sto třicet let. První Čech, který ji fotografoval, byl doktor Karel Domin. Bylo to v roce 1910 v botanické zahradě v Paradeniyi. Popsal ji také společně s doktorem Danešem v cestopise Dvojím rájem. Dokud byla palma neznámá, byly její plody velmi ceněny. Jsou zaznamenány případy výměny lodí s celým nákladem za jediné semeno! První maledivský ořech prý přivezl do Evropy holandský admirál Hermanses v roce 1602. Obdržel ho darem od domorodého indického knížete. Bylo však zjištěno, že „ořechy“ byly známy v Evropě již mnohem dříve jako nesmírně vzácná kuriozita s neobyčejně léčivými účinky. V roce 1525 se uvádí v inventáři dominikánského kláštera ve Speiru mořský ořech, tj. vnitřní skořápka lodoicey, která byla používána k přechovávání svatých relikvií a byla snad již delší dobu v majetku kláštera. V Čechách se objevil za vlády Rudolfa II., který prý zaplatil za pohár lodoicey čtyři tisíce zlaťáků. Pohár byl původně na Pražském hradě, později byl převezen do pokladnic císařského zámku ve Vídni.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2150003
DnesDnes294
VčeraVčera521
Tento týdenTento týden4271
Tento měsícTento měsíc17818

Partnerské weby