Paní Jana T. píše: „Mám dojem, když tak poslouchám stesky a příběhy lidí kolem, že všichni procházíme stejnými cykly, protože v určitém věku řešíme velice obdobné problémy. Je to tak, může se k tomu někdo obecně vyjádřit?“
Na svět přicházíme s určitým potenciálem, který nás činí jedinečnými. Rodíme se

 naprosto dokonalí pro to, abychom tento potenciál byli schopni naplnit. Jsou nám dány do vínku určité schopnosti, vlastnosti a předpoklady, které nás k naplnění potenciálu vedou. Jsme-li opravdoví, žijeme v souladu s tímto potenciálem. Po narození jsme přirozeně sami sebou. Projevujeme se spontánně a bez zábran. Jak vyrůstáme a začínáme používat rozum, zjišťujeme, že nejsme přijímáni takoví, jací jsme. Rodiče udávají ráz tomu, jací bychom měli být, abychom se stali v jejich očích dokonalými. Čím jsme citlivější na pocit přijetí a čím více nám rodiče projevují náklonnost jen v případě, že se chováme podle jejich představ, tím více se vzdalujeme od svého přirozeného nastavení. V průběhu života tak vydáme mnoho energie na to, abychom se stali tím, kým nejsme. Motivem může být touha po přijetí, strach z odmítnutí - zavržení, touha po lásce, potřeba vyrovnat se někomu, koho obdivujeme. Nežijeme svůj život, ale přizpůsobujeme se tomu, jak na nás okolí reaguje a co od nás očekává. Nejednají-li s námi rodiče v souladu s naším potenciálem, ztrácíme se sebou kontakt. Přirozenost je nahrazena falešnou identitou. Ale život nám pak nabízí příležitosti, abychom našli cestu sami k sobě.
První vzpoura
V době puberty (kolem 15 roku věku) vlivem Saturnské opozice zažíváme první zkušenosti s dualitou (opačné zkušenosti, než jsme dosud žili). Začínáme si uvědomovat, že existuje i jiná pravda, než je nám předkládána rodiči. Obvykle dochází k prvním vzpourám a snahám osvobodit se. Máme první šanci uvědomit si, kdo jsme a co chceme. Čím více nás rodiče nutili do něčeho, co jsme sami nechtěli, tím větší je tendence bouřit se a zahodit vše, co jsme dosud dělali. Přistupovali-li k nám rodiče citlivě, nebývá puberta a snaha rozdupat vše, co zavání rodičovským diktátem, tak silná. V pubertě je přirozené, že se začínáme chovat odlišně, a to probouzí v rodičích strach a odpor, na které reagují osobitě. Důležité je uvědomit si, že jen pokud nám rodiče v době puberty umožní dělat opačné zkušenosti, nezakazují a nepřikazují nám, co smíme a co nesmíme, můžeme následně sami za sebe převzít odpovědnost a ujasnit si, co jsme a co nejsme, co chceme nebo nechceme. Vyjdeme tak touto zkušeností a následným poznáním očištěni, aby mohla zazářit naše přirozenost.
Doba zrání
Nemáme-li v pubertě potřebnou sílu a odvahu být sami sebou, další období, kdy máme šanci se osvobodit, přichází kolem 21 roku. Jde o období tzv. Uranské a Saturnské kvadratury. Silně si uvědomujeme vlastní individualitu, začínáme více vnímat svůj přirozený potenciál. Potřeba osvobodit se ode všeho, co nás brzdí, bývá do očí bijící. V této době se stavíme na vlastní nohy. Od jednadvaceti let začíná skutečná dospělost. Osvobozujeme se z pout, do nichž nás uvrhla očekávání rodičů. Na základě vlastních zkušeností si vytváříme představu o sobě a svých schopnostech. Mnoho z nás je schopno plnit svůj vrozený potenciál a prožívat šťastný a naplněný život.
Nový život
Dalším velkým mezníkem je 29 až 30 rok, období tzv. Saturnské revoluce. Tím se uzavírá první životní cyklus zkušeností, osobnost je plně utvořena. V této době bychom již měli jasně cítit, co chceme. Rodinné vzory, které s námi nesouzní, by měly být překonány. Na základě dosavadních životních zkušeností, bychom si měli být vědomi svých schopností, toho, co je pro nás důležité, čeho si ceníme, jaké jsou naše hodnoty, kam chceme směřovat. Pokud jsme zatím nežili v souladu s naším potenciálem, cítíme se nespokojeni, prázdní, dosavadní život nás nenaplňuje. Nastává tak zlomové období zásadních změn. Staré odchází, aby mohlo vzniknout něco nového. Můžeme tak např. ukončit vztahy, přejít na novou práci, nalézt nového životního partnera, začít se zajímat o nové obory či vzdělání, narodí se nám dítě, nebo se např. přestěhujeme. Změny odrážejí naše nové vědomí sebe sama a svých hodnot. Jdeme-li za tím, co chceme, pak je doba mezi třicátým rokem a čtyřicátým druhým rokem plná tvůrčího elánu a sklízení plodů našich snah. Není-li tomu tak, přichází frustrace, pocity bezmoci, překážek a omezování, které nás seznamují s našimi mylnými představami o sobě a boří naše mýty.
Převzetí moci a zodpovědnosti
Kolem 37 roku přichází druhá Saturnská kvadratura, která vytahuje na povrch naše strachy a to, co omezuje rozvoj našeho potenciálu, nutí nás převzít zodpovědnost za svůj život. Vrcholem je uvědomění, že jen a pouze my sami jsme zodpovědní za sebe a za to, co ve svém životě prožíváme. Pokud strčíme hlavu do písku ještě hlouběji, další otřesy a osobní krize nastanou v době tzv. Plutonské kvadratury (37 – 38 rok), která je největší šancí na osobní proměnu směrem k opravdovosti a převzetí moci a vlády nad svým životem. Toto období prověřuje naši připoutanost a ochotu proměny a růstu směrem k novým zkušenostem. Učíme se respektu a pokoře vůči přirozenému životnímu cyklu vzniku-trvání-zániku. Učíme se vzít otěže svého života do vlastních rukou, skrze životní krize a ztrátu falešných jistot se učíme odevzdat to, co není v souladu s naším potenciálem.
Druhá puberta
Pokud odoláme i kalibru v podobě Plutonské kvadratury, čeká nás další šance v období kolem 40 až 43 roku života v podobě Uranské a Saturnské opozice. Jde o dobu nazývanou též krizí středního věku - druhou pubertou. Naše potřeba osvobodit se ode všeho, co nás brzdí, je neudržitelná. Těch, kteří v této době rozmetali vše, na čem doposud stavěli, je mnoho. Čím více jsme byli potlačeni v prožívání opačných zkušeností a hledání sebe sama v době první puberty, tím bouřlivěji prožíváme toto období. Zpochybňujeme dosavadní způsob života, odvrhujeme to, co se nám zdá nudné a tradiční. Po velkém třesku by mělo zůstat jen to, co je čistým výrazem nás samých a našeho skutečného potenciálu.
Být opravdoví
Nejlepší možnost, jak vyhrát tento nerovný boj se životem, je být opravdovým. V každém okamžiku svého života si uvědomovat, kdo jsme - skrze poznání toho, kým nejsme, co chceme - skrze poznání toho, co nechceme. Je třeba prostřednictvím zkušeností bourat strachy a pocity omezení, které jsme si mylně vytvořili, objevovat podvědomá očekávání a představy o životě, které do nás byly naprogramovány v dětství a které skrytě stále řídí náš život, využívat svůj potenciál a splynout s proudem života v situacích, na něž nestačíme, prohlédnout falešnou identitu, kterou jsme si v průběhu života vybudovali. Pak v radosti a s pocitem naplnění přijímáme a prožíváme vše, co přichází, jako prožitek sebe sama.
Martina Kabala
www.oknododuse.cz 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2183362
DnesDnes171
VčeraVčera516
Tento týdenTento týden2392
Tento měsícTento měsíc10301

Partnerské weby