Je chladný říjen roku 2000 a skupina archeologů provádí průzkum jeskyně v severoitalském městě Ferrara jménem Fumane. Po průzkumu prostor začínají seškrabovat ze stěn vrstvu sedimentu pro určení stáří jeskyně. Náhle jedna z lopatek začíná škrábat o kámen a zanedlouho se před očima užaslých archeologů objevují kamenné desky s prastarými malbami. Jsou staré téměř 30 000 let, takže to mohou být jedny z nejstarších jeskynních maleb na světě. Avšak malba přináší archeologům další překvapení. Jedna malba zobrazuje podivnou bytost s tělem člověka a hlavou zvířete.
Záhadné desky z jeskyně Fumane většinou zobrazují zvířata, jedna však z řady vystupuje. Zobrazuje podivné stvoření - napůl lidské, napůl zvířecí. ,,Tato postava, která je vysoká asi 18 centimetrů, má hlavu a rohy turovitého tvora podobného zubrovi nebo praturovi, paže a hrudník muže a stojí vzpřímeně na nohou, které mají lidské i zvířecí znaky." popisuje britský spisovatel Graham Hancock (*1950) v knize Hledání nadpřirozena. Tyto bytosti, částečně lidské a zčásti zvířecí, vědci označují termínem therianthropové (z řeckých slov therion - divoké zvíře a anthropos - člověk). Objevují se na jeskynních malbách po celé planetě. Ale proč se tehdy lidé zaměřili na malování toho, co podle vědců nemohlo nikdy existovat?
Podobná situace jako v jeskyni Fumane nastala v jeskyni Chauvet v jižní Francii. Zde zase upoutá malba muže - zubra, namalovaná sazemi na výběžek skály. Relativně nedaleko, v jeskyni Hohlenstein - Stadel v jižním Německu je objevena soška ze slonoviny, téměř 30 centimetrů vysoká a představující muže - lva. Nohy a paže má lidské, místo dlaní a chodidel však má jakési kočičí tlapy a na krku hlavu kočkovité šelmy.
Lidé doby kamenné zobrazují vždy jenom to, co vidí. Častým motivem jsou též ženy jako symbol plodnosti. Časté jsou taktéž geometrické obrazce - zřejmě jde o projev abstraktního myšlení našich předků. Z tohoto rámce však malby zvířecích lidí zcela vybočují. Mohlo by jít o místní náboženství, které se udržovalo po střední a jižní Evropě. Ale podobné, ba přímo totožné malby byly nalezeny i v Africe a Austrálii.
Theriantrophové zřejmě lidstvo doprovází již od počátků. Dokládají to i mnohé legendy a mýty. Ve starověkém Egyptě před 5000 lety byli theriantrophy bozi. Anup (napůl šakal, napůl muž), bůh Sobek (napůl krokodýl, napůl muž) či třeba trestající bohyně Sachmet (napůl lvice, napůl žena). Také starověké Řecko věří v existenci kříženců zvířat a lidí. ,,V temném podzemním labyrintu na Krétě řval Minotaurus, který měl tělo muže a hlavu býka - jedná se o klasického turovitého theriantropha. Ti jsou nejčastější. A co jiného je kentaur z řecké legendy, než kombinace koně a muže." Dodává Graham Hancock.
Objevují se upíři, kříženci netopýrů, vlkodlaci, kříženci vlků a lidí a podobně. Na zarážející podobnost v zobrazování theriantrophů v různých koutech planety se zabývá i výzkum renomovaných vědců - antropologů dr. Paula Tacona a dr. Christophera Chippendala. Po tříletém výzkumu se shodli v jednom. Malby se všude od sebe liší. Nikde není stejný motiv - vyjma theriantrophů. Jsou zkrátka univerzální.
Spisovatel Zecheria Sitchin (*1922) či současný český badatel Ivo Wiesner jsou přesvědčeni o tom, že kříženci lidí a zvířat na Zemi kdysi skutečně žili. Jejich teorií je ta, že oni kříženci jsou výsledkem genetických pokusů. Zmínky o prastarém genetickém inženýrství lze najít prý v dávných spisech, třeba v sumerských mýtech či v bájemi opředené Knize Dhyanů (tajný spis o pravdivém stvoření světa, který má být údajně ukryt kdesi v tibetském klášteře). Je to šílená teorie? A nebo cesta ke zdárnému rozluštění hádanky theriatrophů?
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199988
DnesDnes224
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3490
Tento měsícTento měsíc9738

Partnerské weby