Příběh Gobekli Tepe, což v turečtině znamená kopec – pupek, začíná v roce 1964. Tehdy sem přijela skupina amerických archeologů. Prohlíželi několik divných kopečků, na nichž leželo mnoho podivně zpřerážených kamenů. To je znak toho, že tam pracoval pravěký člověk. Ale odjeli, aniž něco podnikli.
V roce 1994 našel místní pastýř skupinu velikých kamenů podivných tvarů, které určitě otesával člověk. O nový výzkum projevili zájem němečtí archeologové, přijel se podívat jejich zástupce Schmidt – a už tu zůstal do konce života. Objev a vykopávky Gobekli- Tepe jsou jeho celoživotní dílo.
Podivně vyhlížející kameny se ukázaly být megality. Některé měly tvar písmene T a na povrchu barvu rostlinného původu, která je chránila po celá tisíciletí. Některé balvany jsou zdobené vyřezávanými figurami zvířat , na jednom je zobrazená nahá žena obklopená hady. Některé jsou jakoby postavami lidí s přitisknutýma rukama a nohama.
V současnosti jsou vykopány 43 kameny, které vytvářejí kruhy s průměrem od 5 do 10 metrů. Kolem kruhů jsou rozmístěny kamenné lavice a výklenky vyhloubené ve skalách, stěny jsou z hliněných cihel. Výška cihlových stěn je asi jeden metr, megality jsou vysoké od jednoho do čtyř metrů. Archeologové jsou přesvědčeni, že zde najdou ještě mnoho megalitů. Zatím našli dalších 250, jen je musí vykopat. Už nyní nazývají Gobekli-Tepe „tureckým Stonehengem“. Uhlíková metoda dovolila určit stáří komplexu, existuje už 12 tisíc let, tj. byl vytvořen asi v 10. - 9. tisíciletí př. n. l. Pro srovnání – Stonehenge vzniklo asi 2-2,5 tisíce let př. n. l. Dosud bylo považováno za nejstarší komplex na Maltě datovaný 3 500 let př. n. l.
Gobekli-Tepe vznikl v době, kdy člověk ještě neuměl udělat nádobí z hlíny, byl to lid sběračů a lovců, nežil zde trvale, jeho obydlím byly chajdy pokryté kůžemi. Archeologové museli změnit názor na kulturu lovců, alespoň v tomto místě Turecka. Položili si otázku, proč to stavěli. Po různých hypotézách zbyla jediná odpověď: náboženství.
Gobekli-Tepe je nejstarší chrám na světě. Nejen chrám, ale i pohřebiště. Minulý rok našli archeologové lidské kosti ve výklenku zasypaném zeminou. Schmidt předpokládá, že sem přinášeli své mrtvé, pohřbívali je ve výklenku a ten pak zasypali valouny.
Je třeba si uvědomit, že v té době nebyla místní krajina pustým místem jako dnes. Rostly tu lesy, v nichž žilo mnoho divoké zvěře a to dovolovalo rozvinutý lov. Klima bylo příjemné. Skutečný ráj.
Schmidt došel k zajímavé hypotéze. Aby mohli postavit takový komplex, muselo zde být hodně lidí. Musel zde být i dostatek zvěře, aby se všichni najedli. Rostla zde divoká kukuřice, kterou zřejmě oni začali pěstovat. To vše se stalo asi 8 tisíc let př. n . l. Zde je místo, kde lidé začali kultivovat traviny. Změna stravy znamenala i změnu fyziologie člověka. Kostry lidí se stávaly slabší a menší. A v té době se začalo měnit i klima. Bylo sušší a teplejší. Získávat potravu bylo stále těžší. Tehdy se lidé rozhodli odtud odejít. Ale nejprve zakopali svůj chrám. Jak dokázali archeologové, vrstvy půdy sem byly navršeny člověkem.
Mezitím turečtí vědci došli k přesvědčení, že legenda o biblické zemi Eden má svůj počátek v Gobekli-Tepe, kde se dříve rozkládal skutečný zelený ráj s mnoha zvířaty, ptáky a úrodnými rostlinami. V bibli se říká, že Eden ležel tam, kde se stýkají dvě řeky. Křesťané předpokládají, že jde o řeky Tigrid a Eufrat a úrodnou zem mezi nimi. Ale bible také říká, že Eden byl obklopen horami. Zde jsou hory a přítoky Eufratu. Zdá se, že biblický ráj byl zde.
(ndro)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2233588
DnesDnes73
VčeraVčera630
Tento týdenTento týden2096
Tento měsícTento měsíc9653

Partnerské weby