Náměsíčnost i noční můry patří mezi tzv. parasomnie, což jsou neorganické poruchy spánku. Pod pojmem neorganická porucha potom rozumíme onemocnění, která nemají konkrétní příčinu v žádném z tělesných systémů a jejich původ je nejasný.
Náměsíčnost
Latinské slovo somnambulismus je složeno ze dvou částí, somnus = spánek a ambulo = chodím. Jde o stav narušení vědomí projevující se však ve spánku. U této poruchy se tedy kombinují prvky spánku a bdělosti. Vyskytuje se nejčastěji u dětí (10% – 30%), a to v první třetině noci, kdy si dítě sedá v posteli, něco si brumlá pro sebe, a dokonce může chodit i po místnosti. Je velmi obtížné jej probudit, a pokud se tak stane, dítě si nic z předešlého chování nepamatuje. Jsou popisovány i případy, kdy postižený například stěhuje nábytek či si dokonce i dojde na toaletu, aniž by byl probuzen. Tyto epizody se mohou v životě nepravidelně i pravidelně opakovat, ale nejčastěji dochází k odeznění této poruchy s nástupem dospělosti. Pokud se tento stav poprvé objeví v dospělosti, je nutné pomyslet na možnost drogové závislosti nebo nějakou neurologickou poruchu. Pokud je vysloveno podezření na náměsíčnost, je zpravidla postižené dítě odesláno do spánkové laboratoře, kde je provedeno tzv. polysomnografické vyšetření. Po potvrzení diagnózy somnambulismu je doporučeno pacientovi a jeho okolí několik opatření. Mezi ně patří například odstranění ostrých a nebezpečných předmětů z okolí pacientovy postele. Dále pak zamykání dveří na noc nebo alespoň znesnadnění jejich průchodu. Krátké spánky během dne mohou být taktéž velice účinné, neboť snižují výskyt hlubokých spánkových stadií během noci, kdy se náměsíčnictví projevuje.
Noční můry – úzkostné sny
Jde o poruchy, kdy má pacient velice živé sny, které jsou provázeny strachem ze smrti nebo jiným pocitem úzkosti. Sám se z nich dokáže probudit a obsah těchto snů si velice dobře pamatuje, je schopen ho ihned po probuzení interpretovat. Tato porucha se nejčastěji vyskytuje u dospělých jedinců, převážně žen, a to většinou v druhé polovině noci. Často jsou tyto sny také doprovázeny nejrůznějšími pohyby, které mohou dokonce vést ke zranění spícího. Dětskou variantou nočních můr jsou noční děsy, které jsou popisovány u 1 – 6% všech dětí. Jde o epizody děsu a paniky doprovázené křikem v průběhu spánku. A to zejména v první polovině noci. Typicky se tato epizoda odehrává tak, že dítě se znenadání posadí či vstane a s nekontrolovatelným křikem běží například ke dveřím. Po probuzení si na svoje chování nepamatuje a celkově je mírně zmatené. Tato spánková porucha začíná nejčastěji u dětí kolem 4 roku života a postupně spontánně vymizí. Pokud se objeví poprvé v dospělosti, je celkem pravděpodobné, že její další průběh bude chronický a těžce léčitelný.
Léčba nočních můr
Pro potvrzení diagnózy je taktéž využíváno spánkových laboratoří a polysomnografických vyšetření. Samotná léčba pak sestává z preventivních opatření (podobných jako u náměsíčnosti), která mají zabránit zranění postiženého, a dále pak relaxační terapie, kterou se má docílit snížení pocitu napětí a stresu, jež mohou noční můry vyvolávat. Další možností je léčba pomocí farmakologických preparátů, jakými jsou například hypnotika.
(toh)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200613
DnesDnes287
VčeraVčera562
Tento týdenTento týden287
Tento měsícTento měsíc10363

Partnerské weby