Drahé kovy hrály v životě starověkých civilizací významnou úlohu, stejně jako dnes. Byly univerzálním platidlem a umožňovaly směňovat zboží mezi vzdálenými civilizacemi. Proč měly a mají drahé kovy ( především zlato a stříbro ) tak významné postavení ? Na to je jednoduchá odpověď – výjimečné vlastnosti a vzácnost výskytu. Vlastnosti těchto látek se nedají ničím nahradit ani dnes, natož v dávné minulosti.
Zlato bylo jedním z prvních kovů, který začali lidé zpracovávat. V přírodě se totiž nachází v ryzí podobě a lidé, kteří se zajímali o všechno, co by mohli z přírody využít pro svůj život, si ho brzy všimli. Zlato se dá navíc zpracovávat i za studena, neboť je měkké.
Skutečný nástup zlata však nastal až s příchodem prvních civilizací – především na území dnešního Turecka, Mezopotámie a Egypta. Dochovaly se nám zprávy o neuvěřitelných zlatých pokladech, které tyto civilizace během staletí nashromáždily. O tom, že tyto zprávy nelhaly, se již mnohokrát přesvědčili archeologové. Dnešní vědci však nacházejí jen takové poklady, které byly zapomenuty všemi dávnými zloději, kteří byli ve svém hledání neskonale důkladní. Mnohokrát za to zaplatili svými životy na popravištích, přesto se jim během věků podařilo dostat většinu klenotů z hrobek a chrámů zpět do oběhu. Můžeme si být jisti, že mnoho současného zlata je z mnohokráte přetavených a rozdělených zlatých předmětů z dávných dob.
Patrně největším zlatým starověkým pokladem, jaký kdy byl objeven, byl hrob egyptského krále Tutanchamona, z něhož byly vyneseny stovky kilogramů zlata v uměleckých předmětech. Egypťané považovali zlato za maso bohů – na rozdíl od stříbra, které považovali za kosti bohů. Stříbro bylo totiž pro staré Egypťany cennější, neboť se nacházelo vzácněji. V Egyptě se nacházela velká ložiska zlata, jež Egypťané dokázali vytěžit s neuvěřitelnou pečlivostí, která dodnes udivuje moderní prospektory. Egypťané byli ve svém snažení tak důkladní, že dokázali vytěžit zlato z desítek milionů tun zlatonosných hornin prakticky dokonale, což vedlo k domněnkám, že používali vyspělou chemii. Například v oblasti Fatíra, kde se nacházely zlatonosné křemenné žíly, byla hornina vytěžena podél naleziště v délce 5 km až do hloubky 90 metrů. Egypťané pozlacovali vrcholové kameny pyramid a samozřejmě i špičky obrovských obelisků před svými chrámy „miliony let“. Není se co divit, že Egypt již ve starověku fungoval jako mezinárodní banka.
Fantastické zlaté předměty se samozřejmě nenacházejí jen v Egyptě. Nejvíce však jitří lidskou fantazii předměty, které zatím nebyly objeveny, ale o to jsou slavnější. Je známo, že na vrcholu Babylónské věže, která skutečně existovala a byla vysoká asi 90 metrů, stál chrám boha Marduka a v něm pravděpodobně ohromná zlatá Mardukova socha s hmotností mnoha tun, navíc posázená vzácnými drahokamy. Velice známá je také socha dalšího boha, a sice nejvyššího řeckého boha Dia. Je to jeden z Filónových divů světa – obrovská sedící socha zhotovená ze zlata a slonoviny a posázená drahokamy od sochaře Faidiáse, původně umístěná v chrámu v Olympii. Socha možná dodnes existuje v nějakém úkrytu. Ještě jeden zlatý předmět je k připomenutí. Nebyl tak velký, jako ty předešlé, zato svým významem je všechny překonává. Kdyby byl dnes objeven, lze se plným právem domnívat, že by způsobil rozruch, jaký tento svět při objevení nějakého starověkého pokladu ještě nezažil. Je to biblická Schránka svědectví nebo též Archa úmluvy, která byla zhotovena Mojžíšem na příkaz samotného Boha. Předmět z akáciového dřeva potažený zlatým plechem a opatřený zlatým víkem bořil hradby měst, obracel toky řek a těm, do jejichž rukou nepatřil, způsoboval nádory. Filištínští, kteří archu Izraelcům uloupili na bojišti, ji raději s hrůzou vrátili a spolu s ní poslali kopie svých nádorů zhotovené, jak jinak, než ze zlata.
Poklady však ve starověku nebyly pro každého. Obyčejný lid vzhlížel na pozlacené tváře bohů a králů s bázní. Umíral při těžbě zlata, umíral při válkách, v nichž se zlato snažil vzít jiným králům a dát ho do rukou svému králi. Zlato bylo oslavou krásy a dokonalosti i prokletím chamtivosti. Stejně jako dnes.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237425
DnesDnes530
VčeraVčera833
Tento týdenTento týden1363
Tento měsícTento měsíc13490

Partnerské weby