Dolní část toku řeky Mahakam je rušná. Věčně kalnou hladinu brázdí flotily nákladních lodí a břehy jsou lemovány četnými vesnicemi. Několik málo kilometrů proti proudu však krajina náhle získá divoký ráz a jednotlivé osady se od sebe vzdálí i na několik hodin plavby. Řeku propojuje množství kanálů a úzkých přítoků s rozlehlými jezery a obrovskými nepropustnými močály. V tomto těžce přístupném terénu, ve skutečném bludišti s množstvím dokonalých úkrytů, kraluje zvláštní zvíře. Jeho šest až devět metrů dlouhé hadovité tělo pokrývají na zádech a bocích temně zelené šupiny. Břicho je jasně žluté. Téměř půl metru silnému trupu vévodí malá hlava, z níž na temeni vyrůstají dva mohutné laloky, připomínající rohy. Z tlamy plné drobných ostrých zubů vyčnívají po každé straně dva strašlivé špičáky. Zvíře se živí pravděpodobně rybami, domorodci však vyprávějí, že nepohrdne ani vodním ptactvem a drůbeží. Děti musejí dávat na své domácí mazlíčky dobrý pozor. Nenadálé zmizení koček a psů bývá totiž připisováno nesmírné žravosti vodního draka, který se v noci odvažuje připlout až mezi domy na kůlech. Jisté si prý nemohou být ani opice a jiná malá zvířata, která se neopatrně přiblíží k hladině. Vyskytlo se i podezření, že se kořistí obávaného netvora mohli stát i někteří rybáři.
Příliš živá pověst
Mohlo by se jednat o legendu, drak totiž sehrává významnou roli v dajacké mytologii a setkání s ním by jistě zvýšilo prestiž každého z rybářů. Jenže nově ověřené informace ze seriozních zdrojů naznačují, že historky o tajemném tvoru z hlubin mohou mít pravdivé jádro.
Kapitán Yos Avon patří k nejzkušenějším plavcům na řece. Do malých odlehlých přístavů pravidelně dopravuje cestující i nejrůznější zboží. Dlouhá léta byl vášnivým odpůrcem pověsti o dracích i on. Pak ale zažil něco, co jej donutilo změnit názor:
„Pluli jsme jen velmi zvolna. Řeka byla po dlouhých deštích rozvodněná a její silný proud s sebou spolu s nánosy travin strhával i vyvrácené stromy. Museli jsme dávat dobrý pozor, abychom se nestřetli s některým ze silných kmenů a nepoškodili loď. Postavil jsem na příď hlídku a sám se chopil kormidla. Když jsme se ocitli v jedné ze zátočin, nečekaně jsme se stali svědky podivného divadla. Mezi několika zkříženými stromy bylo uvězněno jakési zvláštní zvíře. Viděli jsme jen jeho hlavu a krátký kus hadí šíje, ale rozhodně se nepodobalo ničemu, co známe. Bylo to zřejmě mládě, které uvízlo v plujícím nánosu. Z boku do ostrůvku vráželo cosi obrovského: Jiné zvíře se zřejmě snažilo ho rozbít a vězně tak osvobodit. Trup druhého zvířete jsme spatřili jen částečně, vlastně jsme viděli jen jeho hřbet, ale i ten byl impozantní. Měřil dobrých pět metrů. Když se většímu zvířeti konečně podařilo mládě uvolnit, rychle kolem nás propluli a zmizeli z dohledu.“
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2276523
DnesDnes978
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden978
Tento měsícTento měsíc8772

Partnerské weby