Některé studny patří ke stejným záhadám jako megalitické stavby, pyramidy, stupňovité věže zikkuratu a další. Nebyly totiž vykopány jen kvůli zdroji vody. Vznikly kolem nich chrámy, v nichž se odehrávala prastará mystéria. Studny s vodou lze nazvat měsíčními studnami, ale existovaly i studny bez vody, tzv. sluneční studny. Síla chrámových studní byla aktivována jen několikrát v roce v určitou dobu. S největší pravděpodobností se jednalo o uvolnění a využití energie z konkrétního postavení planet a z propojení do jiných dimenzí. Tato hypotéza se opírá o astronomické konstrukce studní a o doložené záznamy o rituálech. Spisovatel a záhadolog Arnošt Vašíček cituje autentický zážitek archeologa G. Levety ze sluneční studně v mexickém Xochicalku: „V podzemní skalní komoře je - až na slabou rozptýlenou světelnou skvrnu na podlaze - tma jako v pytli. V poledne sestoupí do místnosti indiáni, kteří v rukou třímají zapálené svíčky. Doprostřed místnosti položí amulety a nádoby naplněné vodou. Čekají na boží světlo, které má proniknout do amuletů i přichystané vody. Slunce pomalu putuje po obloze a jeho světlo padá šachtou do místnosti. Přesně ve 12.30 to začne. Sluneční paprsky kloužou po stěnách zpočátku váhavě, jako by po čemsi pátraly, pruh světla se šíří, až vyplní celou šachtu a ozáří místnost. Najednou se od země odrazí do všech stran kaskády světel a jako svítící prsty laserového paprsku přejíždějí po okolí. Já, stejně jako nikdo další, nedokážu vysvětlit, jak tento efekt vzniká. Fascinující představení trvá dvacet minut. Místnost září jako krystal zachycující světlo. Indiáni mlčky hledí do ústí šachty, a jakmile světlo pohasne, seberou amulety a nádoby s vodou a tiše je vynesou ven.“ K tomuto jevu dochází v mexické sluneční studni vždy jednou za rok - 21. června v den letního slunovratu. Studna má tvar šestiúhelníku, hluboká je přes osm metrů a naklání se k severu. Dno obklopuje malá místnost s vchodem. Je jasné, že indiáni pomocí světelného kouzla nabíjejí amulety i vodu sluneční energií. A také je jasné, že někdo musel přesně vypočítat úhlovou odchylku šachty, aby zachytila sluneční paprsky přesně v určenou hodinu. V den letního slunovratu stojí Slunce kolmo k obratníku Raka. Xochicalco leží jižněji, proto musela být šachta vykopána s náklonem k severu a ne kolmo, aby zachytila slunce dopadající právě na obratník Raka. I šestiúhlý tvar šachty má svůj význam. Šestiúhelník je hexagram, tzv. Šalamounova pečeť. Vyjadřuje mystérium vesmírné rovnováhy, vyrovnává působení protikladů, což má mocné zklidňující, léčivé a ochranné účinky. V Mexiku se nachází víc těchto slunečních studní, jsou také v Egyptě a na Sardinii. Tam jsou ale typické měsíční studny. Jsou vyhloubeny tak, aby aspoň jednou ročně ozářil Měsíc vodu na jejich dně. Studna Svaté Kristiny u městečka Oristano je unikátní chrámová studna. Jméno má sice křesťanské, ale pochází z 12. století před Kristem. Má trojúhelníkový vchod, který vede k podzemní studni. V kamenné kopuli je otvor, kterým do studny dopadá denní světlo. Z leteckého pohledu vypadá celý komplex jako ženské genitálie, kterými se sestupuje do nitra země. Každý lunární rok (zhruba o 11 dní kratší než solární rok) prochází Měsíc tzv. jarním bodem. V podstatě je ve stejné pozici, jako Slunce nad obratníkem Raka o letním slunovratu. V přesně stanovenou dobu dopadá měsíční světlo úzkým otvorem na vodní hladinu ve studni. A sluneční světlo zase na schody vedoucí ke studni, kdy rozehraje podobnou světelnou kaskádu jako v Mexiku, když se sluneční paprsky dotknou vody. Pro starověké rituály měly studny konkrétní význam. Využívala se zesílená energie nebeských těles ve spojení země a vody ke zdravotní prevenci. Vyspělé civilizace našich předků se vyznaly v astronomii, astrologii i magii. Dokázaly využít lunárních fází, slunovratů i rovnodenností ke zlepšení kvality svého života. Chrámové studny mohly fungovat jako rezonátory, podobně jako pyramidy a menhiry. Když dokáže rezonovat kámen, jak by to nedokázala voda a ještě ve spojení s Měsícem?
Dále je tady hypotéza průchodů do jiných časoprostorových dimenzí při určitém postavení planet. Byla to záležitost výjimečných jedinců, šamanů a veleknězů. Že tomu tak kdysi skutečně bylo, napovídá kromě obdivuhodných znalostí fyziky, algebry a astronomie našich předků v době kamenné i něco jiného, symbolika nejstarších pohádek. Vzpomeňme neohroženého Mikeše, Alenku a řadu dalších. Kouzelné studny se objevují i v Pohádkách z tisíce a jedné noci i v celé řadě pověstí a bájí z celého světa.
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2281756
DnesDnes24
VčeraVčera1209
Tento týdenTento týden24
Tento měsícTento měsíc14005

Partnerské weby