V průmyslových zemích trpí sezónní pylovou alergií, nebo-li sennou rýmou, každý šestý člověk. Toto číslo přitom není ani příliš překvapující, když vezmeme v úvahu, jak ohromné množství pylu rostliny do vzduchu vypouštějí. Vědci odhadují, že smrkové lesy jen v jižní třetině Švédska vypouští ročně kolem 75 000 tun pylu. Například jediný exemplář ambrosie - rostliny, která se stala doslova postrachem alergiků, může vyprodukovat až milion pylových zrnek denně. Proč ale mají někteří lidé na pyl alergii? Když drobná zrnka pylu vniknou do nosu, zachytí se zde na vrstvě hlenu. Odtud se dostanou do hrdla a pak je člověk buď spolkne nebo vykašle. Většinou pyl žádné škodlivé účinky nemá, někdy však dokáže aktivovat imunitní systém. Problém způsobují bílkoviny obsažené v pylu. Imunitní systém alergického člověka z nějakého důvodu vnímá bílkoviny některých pylů jako hrozbu. Bílkoviny vyvolají řetězovou reakci, která má za následek, že žírné buňky v tělesných tkáních začnou uvolňovat obrovské množství histaminu. Ten pak způsobí, že krevní cévy se rozšíří a stanou se prostupnějšími, takže z nich uniká tekutina obsahující množství buněk imunitního systému. Za normálních okolností se tyto buňky objevují v místě zranění nebo infekce a napomáhají tělu zbavit se nežádoucích vetřelců. U alergiků však pyl vyvolává zbytečný poplach, který se projeví tím, že člověku začne téci z nosu, má vodnaté oči a otečou mu některé tkáně.
Vědci jsou přesvědčeni, že sklon k alergii lidé dědí od svých rodičů. Nedědí však přecitlivělost ke konkrétnímu alergenu. Přecitlivělost by mohlo zvyšovat například znečištění životního prostředí. V Japonsku bylo prokázáno, že existuje přímá úměra mezi vnímavostí na pyly a vzdáleností k oblasti s vysokou mírou výfukových plynů ve vzduchu.
(vel)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273667
DnesDnes534
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5078
Tento měsícTento měsíc5916

Partnerské weby