Podle pověsti se na hradě Bouzov narodil král Jiří z Poděbrad. Pravdou je, že zde jeho otec Viktorín skutečně sídlil, takže jde o reálný podklad. Obec Bouzov získala roku 2002 ocenění Vesnice roku Olomouckého kraje.
Roku 1643 se Švédové pokusili hrad Bouzov dobýt - nepovedlo se. Během třicetileté války sloužil hrad jako vězení pro švédské vojáky. Arcivévoda Evžen Habsburský podnikl náročnou rekonstrukci trvající patnáct let a utratil dvacet milionů zlatých. Za druhé světové války daroval Hitler hrad Bouzov Himmlerovi, usídlil se tady přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko.
Pohádkový Bouzov
Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila, se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan.
Kopretiny pro zámeckou paní napsal Stanislav Rudolf. Jde o autora oblíbených dívčích románů a komediální příběh z letních prázdnin o tak trochu praštěných holkách se točil v roce 1981. Hlavní roli zde měl hrad Bouzov, dále Sylva Julinová, Jan Hartl, František Husák a Zdena Hadrbolcová.
V režii Vojtěcha Štursy se točila na Bouzově i pohádka Třetí sudička (1986) a hned v roce 1987 oblíbená pohádka o mladém ševcovském tovaryši Jírovi a vysvobozené princezně s názvem O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaeou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích. Rok 1990 byl plný filmování – natáčela se zde pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena a nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.
Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh, který má několik částí – o princezně Fantaghiro. Objevují se zde i čeští herci. Němečtí filmaři zde točili Loupežníka Hotzenplotze a další česká pohádka, která zde vznikla, se jmenovala Rumplcimprcampr.
Jako poslední zmíním dramatický film z válečného období Krev zmizelého, který režíroval Milan Cieslar. Na hradě Bouzov se natáčel během roku 2004. A tato přehlídka není vůbec konečná, jak sami vidíte, neustále se hradu Bouzov svěřují nějaké velké role.
Vyhlídkový Trojský kůň neřehtá
Dominantou areálu je obrovská dřevěná stavba koně. 15 m vysoký a 55 tun těžký „Trojský kůň“ představuje základ expozice válečných strojů. Jeho útroby jsou přístupné a ukrývají výstavku kreseb s historickou tématikou. Je také možné vystoupat do koňské hlavy na vyhlídku umístěnou ve výši 14 metrů.
(mh)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258399
DnesDnes739
VčeraVčera945
Tento týdenTento týden6449
Tento měsícTento měsíc13807

Partnerské weby