V dávných dobách prý v osadě Tmaň žil podivín, který uměl přivolávat různé přízraky a duchy z blízkých lesů. Jednou nějak popletl evokační rituál a zmizel. Pátrání k ničemu nevedlo, až asi po pěti letech našli lidé z okolí ohlodané kosti ve skalní úžlabině. Od té doby tu duch bývalého čaroděje děsí turisty i náhodné chodce.
Tmaň na Berounsku původně ležela v hlubokém pralese. Na blízkém vrchu Kotýz se lidé potkávali s plešatými skřety a s půlnočními bytostmi. Příšery jezdily na ohnivých koních po celé oblasti Českého krasu. Mnoho jedinců setkání s „půlnočními jezdci“ nepřežilo. Buď zemřeli úlekem, nebo byli zasaženi jakousi smrtící energií.
Ve starých kronikách se dočteme o zdejší pohanské historii, zbytek si dovodíme z barvitých pověstí. Příběhy mají keltskou „příchuť“, najdeme v nich posvátné stromy (hlavně duby), velebné mudrce v bílém (druidy), víru v onen svět i keltskou mystiku. V lese u osady stávalo pohanské božiště s posvátnou studánkou a kamenem. Po nástupu křesťanství vše zaniklo. Tmaň byla v dávné minulosti spojována i se svatojiřským kultem. Ne náhodou. Drak (nebo saň či ještěr) je alegorií živočišné energie v nekultivované podobě. Za symbolickým zabitím vězí jinotaj, odkaz ke kultivaci. V pohádkách chrabrý rytíř zabije draka a dostane princeznu i půl království. Alchymisté tento proces nazývali „sňatkem s krásnou nevěstou“. Jde o dosažení rovnováhy, spojení mužského a ženského principu. Svatý Jiří se podle legendy zjevoval v alabastrovém rouchu s rudým křížem. Dcera hradního pána prý u studánky spatřila světcovo zjevení, přízrak na koni. Byly to silné dojmy, proto nechala na místě postavit děkovnou kapličku. Vše prý klaplo na sto procent, jen vlivného svatého s mečem tu už nikdy nikdo nespatřil…
(sun)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2311708
DnesDnes513
VčeraVčera801
Tento týdenTento týden2183
Tento měsícTento měsíc18634

Partnerské weby