Číňané věří, že nás žáby chrání před veškerým nebezpečím a neštěstím, jež by nám mohlo hrozit. Obzvlášť příznivá je třínohá žába. Obvykle drží minci v tlamičce, jako by přinášela zlato.
Již několik let, možná už téměř celé století se používá mimo Amazonský deštný prales tzv. sapo - tento lék z žab tedy není exkluzivně jen pro indiány, i když je poměrně vzácný. Co nám o tom řekl člověk, který mezi indiány pravidelně jezdí, se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.
Mluvili jsme spolu hlavně o žábách. Čeho je vlastně žába symbolem?
Žába je symbolem změny a ve starověku byla symbolem znovuzrození. Málokdo dnes ví, že ve starém Egyptě nosila královna světa duchů a čarodějka Hekat talisman představující žábu s nápisem „vstala jsem z mrtvých". Pro starověké Řeky byla žába zasvěcená bohyni lásky Venuši. Babyloňané viděli v žábě symbol nesmrtelnosti a symbol plodnosti. Pro indiány je žába tvorem, který ovládá déšť, a v části Afriky lidé věří, že jim žába jednou přinese od bohů nesmrtelnost.
Přiblížíte našim čtenářům žábu Kambo a její výměšek?
Kambo, campu, sapo, vacino da floresta - to všechno jsou jména pro výměšek z žáby, který je podobný vosku. Žabka žije na stromech v severozápadní části Amazonského deštného pralesa (Bolívie, Kolumbie a na hranici mezi Peru a Brazílií). Vědecký název pro ni je ‘Phyllomedusa bicolor’ nebo ‘Giant Monkey frog’. Původně byl tento výměšek používán v padesáti domorodých indiánských kmenech, dnes ho používá kolem třinácti malých kmenů. Domorodí obyvatelé tvrdí, že je kambo zbavuje ‘panemi’ (neštěstí) a obvykle se tímto lékem připravují na lov. Kambo je také velice silným lékem proti hadímu uštknutí, proti malárii i proti dalším epidemiím a nákazám, obnovuje imunitní systém.
Jak výměšek této žáby působí?
Z několika desítek peptidů nalezených v kambu je 7 % bioaktivních. To znamená, že v lidském těle spouštějí chemické reakce a spojují se s receptory v mozku. Výzkumníci dodnes našli 9 bioaktivních peptidů se silnými účinky na žaludeční a střevní svaly, žaludeční a slinivkové vyměšování, na cirkulaci krve, na stimulaci kůry nadledvinek i na stimulaci hypofýzy. Phyllomedusin silně ovlivňuje vnitřnosti, střeva a podílí se na hlubokém čištění. Phyllokinin a phyllomedusin jsou účinné cévní rozšiřovače. Způsobují rozšíření krevních cév a tím větší průtok krve do mozku, takže podporují přístup do mozku nejen, co se jich samotných týče, ale i pro ostatní aktivní peptidy. Caerulein a sauvagine způsobují snížení krevního tlaku, jež bývá doprovázeno tachykardií (zvýšenou tepovou frekvencí). Stimulují kůru nadledvinek a hypofýzu, což přispívá ke zvýšenému smyslovému vnímání i ke zvýšení životní síly. Oba tyto peptidy mají silný utišující účinek na bolest, zvětšují odolnost a zvyšují fyzickou sílu. Obecně pak zvyšují schopnost člověka čelit bolesti a lépe snášet stresové situace. Oba peptidy mají rovněž léčebný potenciál pro pacienty s ledvinovou kolikou, jako podpora trávení, pro pacienty trpící bolestí, způsobenou vnější cévní nedostatečností, i pro ty, kdo trpí bolestí způsobenou rakovinou.
Jak s kambem pracují indiáni?
Indiáni získávají tento výměšek z kůže žáby tím způsobem, že přiváží k jejím končetinám provázky a napnou je k bambusovým tyčkám. Poté žabku polechtají a ona začne tuto látku ze svého těla vylučovat. Může to vypadat bolestivě, ale žabce se přitom nikdy neublíží. Indiáni sbírají výměšek z žáby na bambusové destičky a nechávají ho vyschnout na slunci, aby se dal později použít. Poté je žába ve zdraví propuštěna. Před aplikací se výměšek smíchá s pár kapkami vody a lék je připraven k použití. Kůže se nejprve na určitých místech jemně popálí speciální tyčinkou a na ně se pak aplikuje lék ve formě malých kuliček. Jeho účinek je okamžitý. Lék proudí v těle lymfatickým systémem. Indiáni znají různé cesty, jak tuto vakcínu podávat. V průběhu jedné noci dělají tři až pět aplikací. Mezi aplikacemi jsou vždy přestávky. Někteří z indiánů mají na svém těle po těchto aplikacích až sto jizviček, které ukazují s velkou pýchou.
Mluvíme-li o indiánech, co používají při výrobě šípového jedu?
Co se týče kurare, jihoameričtí indiáni používali několik verzí. Jedna například vyvolávala pouze ochromení a sloužila k chytání živých zvířat. Hlavní složkou tohoto jedu je tubokurarin, v jedu je ale zastoupena i celá řada dalších toxinů, např. silnější C-toxiferin (obě látky se dnes používají v klinické praxi, hlavně v chirurgii v kombinaci s anestetikem při napojení pacienta na ventilátor, který zabrání udušení po ochabnutí svalů). Šípové žáby, z nichž byl pravděpodobně připravován i šípový jed kokoi, patří do rodů Phyllobates a Dendrobates. Poprvé je vědecky popsal v roce 1871 španělský lékař A. Posada Arango. Nejznámější žáby rodu Phyllobates jsou zřejmě nejjedovatější. Chemické a farmaceutické studie několika druhů stromových žab vedly k objevu více než dvou set různých druhů toxinů.
Děkujeme za rozhovor
(mz)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2204349
DnesDnes74
VčeraVčera565
Tento týdenTento týden74
Tento měsícTento měsíc14099

Partnerské weby