Rakovinou dnes netrpí jenom dospělí jedinci, ale také stále více dětí. Jejich donedávná léčba dostupnými prostředky měla však ještě mnohem větší vedlejší a zátěžové účinky na jejich organismus, neboť dětské tělo reaguje na léčbu daleko citlivěji a zranitelněji. Boj se zákeřným nádorovým bujením totiž zároveň ničí i zdravé tkáně, takže může poškozovat prakticky všechny orgány některých dětí i dlouhou dobu po léčbě. Mezi takové časté defekty patří především poruchy sluchu a plodnosti v dospělosti.
Skutečností zůstává, že většinu dětí dnes lékaři dokáží z rakoviny vyléčit. Zatímco před třiceti lety se úspěšnost pohybovala kolem 50 procent, dnes už je to více než 80 procent, přičemž snahou zůstává vyléčit zcela všechny. Jenom v České republice každým rokem přibývají stovky vyléčených dětí, ale následky ze samotné léčby se mohou projevovat i desítky let po léčbě. Proto si dal zcela nový projekt lékařů za úkol tyto pacienty sledovat prakticky celoživotně. Vždy se bude muset přihlížet k tomu, jak u konkrétních dětí léčba probíhala. Některé následky po ozařování jsou totiž u určité skupiny pacientů výraznější. Například se musí počítat s tím, že děti, které prodělávaly transplantaci kostní dřeně, budou mít zřejmě více pozdních následků. Přitom záleží též na tom, v jakém věku se děti léčily, neboť čím byly mladší, tím je jejich organismus zranitelnější. Právě tyto skutečnosti se staly důvodem, proč v poslední době vznikla zcela nová oblast dětské onkologie pozdních následků léčby.
Aby pozdější komplikace pokud možno nevznikaly, je zapotřebí mít velmi dobrou registraci i databázi jednotlivých následků léčby a právě tak analýzy, proč vůbec takové následky po léčbě vznikají. Po radioterapii může jít o poruchu oblasti intelektových funkcí, což v praxi znamená obtížné vzdělávání ve škole a horší šance na to, aby mladý člověk vystudoval střední či vysokou školu. Proto se lékaři snaží vysoce toxickou léčbu již dále dětem nenabízet. K drobnějším defektům potom vedou též poruchy sluchu nebo vnímání vysokých tónů. Zcela nový projekt zkoumá, proč u některých jedinců takové poruchy nastanou a u jiných ne.
Na projektu se celkem podílí 13 různých pracovišť z osmi evropských zemí. Jeho podstatou jsou odběry krve a zkoumání jednotlivých genů vyléčených pacientů. Na velkém souboru 12 tisíc lidí v Evropě se odborníci rozhodli vytvořit následnou databázi, přičemž u pacientů s poruchou sluchu nebo neplodnosti se zkouší, zda se jejich geny nějak liší od ostatních. Pokud se tento fenomén podaří lékařům rozluštit, budou schopni v relativně brzké době - během tří až pěti let, ohrožené pacienty léčit raději jiným, méně škodlivým způsobem.
(kov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164924
DnesDnes88
VčeraVčera636
Tento týdenTento týden724
Tento měsícTento měsíc11100

Partnerské weby