Jen málokdo zná půvabnou zříceninu hradu Starý Bernštejn nad Dubou v srdci Máchova kraje. Právě odtud ale vzešel kdysi nejmocnější šlechtický rod v Čechách, jehož hrady stály v polovině 15. století až na dohled od Drážďan. Kvůli 370 let starým vraždám se ale Bernštejna dodnes drží temná energie a zjevují se tu záhadná zjevení.
Své o tom ví nejvíce současný hradní pán Miloš Novák. Tomu se během normalizace v roce 1972 podařil husarský kousek, když pevnost získal do pronájmu. Bernštejn je tedy naším nejstarším hradem v soukromých rukách. Novák se přitom do hradu zamiloval jako v pohádce - na první pohled. „Totálně ovlivnil můj život,“ říká Novák. Stojíme na střeše hradní věže, odkud se nám naskýtá panoramatický rozhled na velkou část Čech. Přesto Novák podle svých slov ničeho nelituje, hradu věnoval nejlepší roky života. „Jsem svobodný, protože kvůli hradu ode mě všechny ženy utekly. Měly mě za blázna,“ směje se hradní pán na Bernštejně.

Duchové jsou tu stále
Minulost pevnosti vybudované vysoko na skále (kvůli tomu se jí také říká Maják Máchova kraje) ovšem byla značně bouřlivá a krvavá. Podle Nováka se tu zabíjelo ještě za Třicetileté války. To už byl vrcholek hory opuštěný, protože si panstvo postavilo pod ním na kraji Dubé zámek. Na hradě ale zůstávalo několik mnichů, kterým zdejší tvrdé podmínky nevadily. Ani zdi staré pevnosti, ani modlitby je ale neochránily od Švédů, kteří táhli krajem. „Několikrát sem za mnou nahoru přijeli kamarádi nebo kamarádky, kteří se tu necítili dobře. Pes jedné kámošky dokonce odmítal jít do věže! Nechtělo se mu dovnitř za žádnou cenu, i když venku padaly trakaře. Jiný host se vyděsil k smrti, když se jednou v sále otočil a za sebou uviděl stát šedou lidskou postavu. Nejdřív se nic nedělo, a pak se přízrak přesunul na původní lavici pod oknem,“ vypráví Novák v šeru rytířského sálu, zatímco za jeho okny padá na kraj podzimní noc. Všechny důkazy pak potvrdil biotronik. „Byl tady několik hodin. Něco si měřil a na podlaze nechával značky. Když skončil, vytvořily na podlaze obrysy dvou postav, ležících hlavami k sobě. Myslím, že to byli právě Švédy povraždění mniši,“ říká Novák.
Mrtví ale patří k Bernštejnu dodnes. „Když jsem na hradě začínal, zabil se tu pádem z hradeb pan Černý, bylo mu už 72 let. Poměrně nedávno se tady zřítilo mladé děvče. Uklouzla mu noha, když lezlo po hradní skále pro nějakou kytku,“ vzpomíná Novák. I on sám tu měl několikrát namále. Asi nejblíže smrti byl, když se zrovna v době, kdy si dopřával po práci pivo v hospodě, zřítila část podmáčené hradní skály, pod kterou jen pár minut předtím kopal.

Templářský poklad pod Bernštejnem
Co by to bylo za pořádný hrad, kdyby se k němu nevztahovaly i legendy, samozřejmě plné přízraků a nezbytného pokladu. Podle jedné z nich je tu zakopané bohatství templářů, kdysi prý ukryté někde na Českolipsku a po husitských válkách přenesené na Bernštejn. Jeden z rodu Berků, Petr z Dubé, byl totiž prvním českým komturem. Poklad hlídá obrovský pes, který každého vetřelce zardousí a jeho duši odnese do pekel. Legenda má tuhý kořínek, ještě v 18. století kvůli ní celý hrad překopal francouzský dobrodruh Jorius Vietz. Dne 21. 12. 1718 dokonce kvůli tomu ve sklepení vyvolával duchy templářů. A ještě v roce 1770 našla trojice mužů pod hradem knihu, ve které byl pergamen s klíčem k pokladu. O půlnoci sešli do sklepení a jeden začal číst text, znějící jako zaříkadlo. V tom se ale přihnala strašná vichřice a nitrem hradu se navíc začaly ozývat strašné zvuky. Zaříkač nestačil text dočíst do konce, najednou vše ztemnělo a muž se probudil až ráno v lese pod hradem. Společníky už nikdy nenašel. Možná právě tato událost stála u zrodu jiné legendy, podle níž se ze zříceniny občas ozývá táhlý chorál. Když se ale k hradu přiblížil někdo cizí, ponuré zvuky ustaly. Za bouřlivých nocí se také po obloze nad Bernštejnem prohání kočár, tažený bezhlavými koňmi a kočírovanými rovněž bezhlavým rytířem.

Co mají templáři společného s Čechami?
Ač to mnohé překvapí, templáři založení v roce 1118 na ochranu poutníků do Svaté země mají mnohé společné s Čechami, jen míst s nimi spojených je u nás přes 250! Podle některých zpráv zde ukryli i svůj bájný poklad. První písemná zmínka o templářích v Čechách je z roku 1232, už v roce 1241 se čeští templáři zviditelnili v boji proti Mongolům v Polsku a na Moravě, kde, jak píše komtur Francie Poncé de Aubon Ludvíkovi IX.: …„šest řádových bratří, tři rytíři, dva seržanti a pět set z našich lidí bylo zabito, třem bratřím se podařilo uprchnout. Náš mistr pro Čechy, Uhry, Polsko, Německo a Moravu sbírá tolik zbrojného lidu, kolik jen může, aby vytáhl proti nepříteli.“ V roce 1252 se vůbec prvním komturem řádu v Čechách stal Petr Berka z Dubé.
Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215768
DnesDnes165
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden165
Tento měsícTento měsíc8293

Partnerské weby