Tým antropologů našel tajemné pohřebiště v džungli, poblíž města Kigali ve Rwandě. Ostatky patří obrovským stvořením podobným člověku. Vedoucí výzkumné skupiny věří, že to mohli být návštěvníci z jiné planety, kteří zemřeli v důsledku nějaké katastrofy. Podle vědců byli pohřbeni nejméně před 500 lety. Nejprve si vědci mysleli, že narazili na pozůstatky dávného osídlení, ale nenašli žádné známky lidské existence a lidského působení, které by se nacházely v okolí.
Humanoidi, můžeme-li jim tak říkat, byli pohřbeni ve 40 hromadných hrobech a jejich celkový počet byl 200. Všichni byli perfektně zachovalí. Vědce překvapila především jejich výška - přibližně 210 cm. Jejich hlavy byly nepřiměřeně velké a údajně neměli ústa, nos ani oči.
Antropologové se domnívají, že humanoidi byli součástí skupiny mimozemšťanů, kteří přistáli na Zemi, a jako pravděpodobnou příčinu označili nějaký pozemský virus, vůči kterému neměli imunitu. Nicméně nebyly objeveny žádné stopy po přistání kosmické lodi.
Toto není první takový nález. V létě roku 1937 skupina čínských vědců pod vedením profesora Chi Putei prováděla průzkum jeskyní v horách Bayan-Kara-Ula. Uvnitř našli kostry s nadměrně velkými hlavami a maličkými těly. V jeskyních bylo také nalezeno celkem 716 kamenných destiček s nerozluštitelnými hieroglyfy, jejichž stáří se dá počítat na tisíciletí. Destičky mají podobně jako dnešní gramofonové desky uprostřed otvor, od kterého vychází dvojitá rýžka, spirálovitě se vinoucí až k okraji. Rýžky nejsou zvukovým záznamem, nýbrž představují nejpodivnější písmo, jaké kdy bylo objeveno - ať v Číně, ať kdekoli na světě. Odborníci si dlouho lámali hlavu s rozluštěním, až nakonec čínští archeologové přišli tajemství na stopu. Výsledky byly tak dalekosáhlé, že Prehistorický ústav čínské Akademie věd nejdřív zakázal jejich zveřejnění. Nakonec ale přece jen udělil své svolení a profesor, který pátrání vedl, mohl se svými čtyřmi kolegy dát do tisku výsledky společného úsilí. Dílo vyšlo pod titulem, který v překladu zní: Rýhové písmo o kosmických lodích, které podle sdělení na destičkách existovaly před 12000 lety.
V jeskyních pohoří Bayan-Kara-Ula žijí domorodé kmeny Ham a Dropa, slabí, malí, rachitičtí lidé, vysocí průměrně 1,27 m; dosud se je nepodařilo etnicky zařadit. Řada hieroglyfů, které pravděpodobně vryl do destiček nějaký prapředek Hamů, obsahuje toto poselství: „Dropové sestoupili na svých strojích z mraků. Naši muži, ženy a děti se před úsvitem desetkrát poschovávali v jeskyních. Když nakonec porozuměli posunkové řeči Dropů, pochopili, že úmysly nově příchozích jsou přátelské." Jiné hamské hierogfyfy vyprávějí o smutku nad ztrátou kosmické lodi, která ztroskotala při nebezpečném pokusu o přistání ve vysokém pohoří, a o nezdařených snahách postavit novou...
Čínští vědci zbavili destičky všech nánosů, aby se z nich dalo vyčíst co nejvíc, a poslali je do Moskvy, kde jejich sovětští kolegové udělali dva velmi významné objevy. Zjistili, že destičky samy obsahují značné množství kobaltu i jiných čistých prvků a že nalezené kousky vibrují v nezvyklém rytmu, jako by byly elektricky nabité nebo připojené na elektrickou síť. Tyto okrouhlé, dvanáct tisíc let staré kameny byly a ještě pořád jsou výzvou vědě.
Několik starých čínských pověstí vypráví, že „z oblaků" přišly malé bytosti se žlutými obličeji. Pozemšťané si podivné hosty s obrovskými hlavami a malými těly ošklivili do té míry, že někteří na ně dokonce útočili a bili je.
Tato pověst teď zřejmě dochází vědeckého potvrzení. V několika jeskyních pohoří Bayan-Kara-Ula našli archeologové a badatelé 12000 let staré hroby a kostry bytostí, které se podobaly lidem a mohly by podle našich měřítek být označeny za rachitické. Členové čínských expedic, kteří na tyto kostry narazili, oznámili, že objevili „novou, dnes už vymřelou opičí rasu".
Ale pokud je známo, opice ani nepohřbívají své mrtvé, ani nepíší hieroglyfy na kamenné destičky. V některých jeskyních, které sloužily jako pohřebiště, byly nadto nalezeny kresby Slunce, Měsíce a hvězd; mezi jednotlivými nebeskými tělesy jsou hejna
drobných, asi jako hrášek velikých kruhů, které se podle všeho zdání podobají hornatému povrchu Země.
Mrtvola jiné "bytosti" byla nalezena tureckými jeskyňáři. Mumie z doby ledové spočívala v sarkofágu z krystalického materiálu. Výška humanoida neměla přesáhnout 120 cm, jeho kůže byla světle zelená.
Podle vědců, a to i přes neobvyklý vzhled stvoření, vypadal humanoid víc jako člověk než zvíře. Jeho nos, rty, uši, ruce, nohy, nehty byly velmi podobné lidským. Jen jeho oči byly velmi odlišné, třikrát větší než u člověka a zbarvené jako oči plaza.
Není to tak dávno, v jedné z egyptských hrobek byla nalezena mumie člověka, 2,5 m vysokého. Neměla nos, uši, a její ústa byla velmi široká, neměla jazyk.
Podle archeologa Gastona de Villars je stáří mumie zhruba 4 tisíce let. Byla pohřbena jako egyptský šlechtic - pečlivě mumifikovaná a obklopena sloužícími, jídlem a uměleckými předměty určenými pro posmrtný život. Nicméně bylo zjištěno, že ne všechny předměty v okolí nálezu patří do egyptské kultury, nebo dokonce na Zemi. Například disk z leštěného kovu pokrytý podivnými znaky, kostým z kovu se zbytky něčeho, co připomíná plastovou obuv, a mnoho kamenných desek s obrazy hvězd, planet a různé podivné stroje. Svatyně, kde byla nalezena podivná mumie, také vypadá neobvykle. Hrobka byla vyrobena ve starověku, z neznámého materiálu. Základní kámen byl doslova vytesán ze skály, aby stěny byly hladké, jako leštěný mramor. Vypadalo to, jako by byl řezán laserem. Hrob byl ozdoben materiálem připomínajícím olovo.
Nicméně teorie o bytostech z kosmu není jediná. Podle některých výzkumníků byli "obři" a "trpaslíci", kteří kdysi žili na Zemi, jen jiným druhem člověka, který z nějakého důvodu zanikl.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128223
DnesDnes405
VčeraVčera851
Tento týdenTento týden3010
Tento měsícTento měsíc21716

Partnerské weby