Na město, které Bible nazývala pelechem nejhoršího hříchu, velkou děvkou, matkou všech ohavností na Zemi a podobně, prý Bůh seslal „nejhroznější prokletí.“ To se však nestalo! Vždyť Babylon jako jediný ze starověkých měst přežil nástup křesťanství, nebyl zničen ani vypleněn. Zanikl pozvolna a přirozeně.
Vznik města
Ve 3. tisíciletí před Kristem se v Mezopotámii rozkládala Sumerská říše s hlavním městem Ur. Tehdy zde byla založena vesnička s názvem Bab-ilu - Brána bohů. Z malé osady vyrostlo město, začalo se mu říkat Babylon. O čtyři století později jej napadli kočovní semité Akkadové, ti si postupně vybojovali vládu nad Sumerem a převzali sumerskou kulturu i klínové písmo. Z Babylonu se stalo hlavní město Akkadské říše, nejslavnějším vládcem byl Chammurapi. Akkadové vládli jen tři století, pak se Babylonu zmocnili Chassidové a po nich Asyřané. Ti ovládli většinu Mezopotámie a za hlavní město si zvolili mnohem starší Ninive. Babylon však mohl s Ninive směle soupeřit co do velikosti, bohatství, luxusu i síly a také to dělal! Výsledkem bylo zničení Ninive, tím začalo období lesku Babylonské říše. Největší slávu zažilo město za vlády krále Nabukadnezara. Obyvatelé žili v blahobytu a luxusu, krásná a technicky dokonalá sídla a paláce se zrcadlily ve vodách Eufratu mezi palmami, město krášlily parky a zahrady.
Technické vymoženosti i zajímavé stavby
Babyloňané znali podlahové vytápění, vodovod i splachovací záchod! Vodu do města přiváděli funkčním akvaduktem starým několik století, který ji čerpal ze vzdálené přehrady. Král Nabukadnezar nechal vybudovat unikátní systém zahrad - tzv. Visuté zahrady královny Semiramis. A pověstná Babylonská věž? Nebyla stavěna z pýchy, to je další biblický nesmysl. Jednalo se o terasovitou pyramidu zvanou zikkurat, jeden z chrámů sumerské bohyně Ištar. Zikkuraty se stavěly v sumerských městech běžně. Nejvyšší chrám nazývali Entementanki - doslova to znamená úhelný kámen nebes a země. Chrámy byly stavěny dle zákonů algebry, geometrie a astrologie, měly podobný význam jako pyramidy v Egyptě.
Město hříchu?
Král Nabukadnezar pronásledoval Semity, protože narušovali pořádek v království. Nelíbily se jim honosné chrámy, kult sumerských bohů ani uvolněný život v bohatství a luxusu. Nakonec bojoval proti judejským kmenům otevřeně, v r. 560 před Kristem vnikl do Jeruzaléma a zbořil ho včetně chrámu krále Šalamouna. Spoustu Judejců odvezl s sebou do Babylonu jako zajatce. Právě tam se jim začalo říkat Židé. Do dějin vstoupili jako otroci úpící v babylónském zajetí, ale skutečnost je střízlivější. Nebyli otroky, mohli stavět domy, vlastnit pozemky, provozovat obchod a řemesla a dokonce mít i vlastní bohoslužby. Nabukadnezar je jen přinutil okusit pohodlný život v Babylonu, aby zanechali agresivních výpadů se svou asketickou kulturou. Však se jich také spousta odmítla do Jeruzaléma vrátit. Přesto jejich svědectví dalo vzniknout určité části Starého Zákona a Bible se stala pro Nabukadnezara i Babylon těžkým obžalovacím spisem. Slavné starověké město, centrum vzdělání a kultury dostalo nálepku „bažina neřesti a chlípnosti“.
Zašlá sláva
Roku 479 před Kristem dohrál Babylon svou politickou úlohu, neboť do světových dějin zasáhli Peršané. Fungoval již jen jako obchodní a dopravní centrum. Poslední odlesk slávy Babylonu zažil Alexandr Makedonský při dobývání Orientu. Pak přišla smrtelná rána: severně od Babylonu vyrostlo nové královské město - Seleukie. K němu mířily všechny obchodní cesty a Babylon chudl. Obchodníci jej opustili první, pak se odstěhovali bohatí a nakonec tam zůstali jen rolníci a několik astrologů. Těm brzy odzvonilo nastupující křesťanství. Domy a chrámy, které se nerozpadly, byly pokryty nánosy písku a hlíny. V roce 500 zbyly z Babylonu jen hradby sloužící jako ohrady pro dobytek. A nakonec zůstala jen malá vesnička, které se říkalo Bábel. Jak příběh velkého města začal, tak i skončil. Teprve v 19. století začalo starověké město opět vstávat z popela. Dnes se zde rozkládá obrovská archeologická rezervace, na jejíž prohlídku nestačí celý den - a to není starověké město zdaleka vykopáno celé! Nachází se v Íráku, 88 km jižně od Bagdádu nedaleko městečka al-Hillah.
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219973
DnesDnes492
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden492
Tento měsícTento měsíc12498

Partnerské weby