Paestum je město v jihoitalské Kampánii. Je staré téměř tři tisíce let a stejně jako nedaleké Pompeje a Herculaneum vstalo z mrtvých v 18. století. Založili ho staří Řekové, kteří v 8. století před Kristem proudili ze své přelidněné domoviny na Apeninský poloostrov. Legendy o zakládání řeckých osad v Itálii podle vypouštění holubic a sledování letu ptáků však lze považovat za úsměvné. Skutečnost byla střízlivější. Řečtí kněží měli poznatky o italském pobřeží od námořníků, kteří prozkoumali terén a s obyvatelstvem navázali obchodní kontakty. Přistěhovalci tak mířili najisto a kněží provozovali spíš cosi jako regulaci migračních toků. Jedním z častých cílů bylo i ústí řeky Silaros (dnes Sele) na západním pobřeží. Řekové zde založili osadu a místní Oskové (původní keltský kmen) se mohli buď podřídit, nebo museli odejít. Většina zvolila to první. Nové město dostalo název Poseidonia, na počest boha moří. Brzy bylo ověnčeno hradbami a honosilo se chrámy, tržnicí a divadlem, vzkvétalo a mohutnělo (pro srovnání - Athény byly toho času jen městečkem a Řím lepší vesnicí). Poseidonia byla důležitým obchodním překladištěm. Do Sibaris na jihu italské boty připlouvaly lodě z Milétu a zboží z nich putovalo oslími karavanami přes Lukánii a Kalábrii do Poseidonie. Odtud pak dál na sever do Latia. Když bylo roku 511 před Kristem zničeno Sibaris a obchodní spojení mezi Východem a Západem zaniklo, Poseidonia zbohatla ještě víc. Nastěhovali se sem zámožní Sybarité a město začalo lákat nájezdníky. Nejprve jej ovládli Lukánci a ve 3. století před Kristem Římané. Název města se postupně měnil. Pro Lukánce to byl Paistom, pro Římany Paestum. Ti zde vydláždili ulice, zavedli kanalizaci, z tržiště udělali fórum a opravili hradby na původní tvar pětiúhelníku. Obyvatelé byli s římskou správou tak spokojeni, že v období punských válek poskytli Římu lodě, vojáky, peníze i chrámový poklad. Ten sice senát odmítl, ale Paestum dostalo povolení razit vlastní bronzové mince. V tomto období prožívalo největší slávu. Prodávaly se tu dobytek, olej, obilí, zelenina, med, ale také květiny, zejména fialky a růže. Růže z Paesta se staly natolik známé, že je ve svých básních opěvovali Vergilius, Ovidius - nejčastěji jako metaforu rudých dívčích rtů. Ale pak přišla pohroma. Vulkanická činnost v Kampánii a otřesy půdy zablokovaly odtoky řek do moře. Vytvořily se bažiny. Řeka Sele, tekoucí pod jižními hradbami, která sbírala a odváděla městské splašky, proměnila louky v mokřiny zamořené moskyty. Udeřila malárie a vypudila z Paesta většinu obyvatel. To byl začátek úpadku. Ještě v 6. století se zde konaly trhy, ovšem prakticky bylo Paestum již vylidněné. V Athénině chrámu byly zazděny sloupové síně, socha bohyně byla rozbořena a z chrámu se stala křesťanská bazilika. A protože stála na nejvýše položeném místě, sloužila jako obytný dům. Vše kolem zalévala zkažená říční voda, jež pronikala do města jižní bránou - zaplavila hlavní silnici, fórum i centrum. Poslední vytrvalci si z rozvalin podmáčených domů vystavěli zídky, aby měli po čem chodit. Když však pobřeží Tyrhénského moře začali pustošit Saracéni, opustili Paestum i oni. Prázdné město rychle zarůstalo vegetací a růžovým trním. Proháněly se tu jen ještěrky, skřehotaly žáby a černala hejna komárů. Až v 18. století Karel III. Španělský, král Sicilský a Neapolský nechal zbudovat silnici, jejíž trasa vedla přes amfiteátr ztraceného města. Antické Paestum bylo vysekáno z křovin a vyhrabáno z tisíciletého nánosu. O ruiny zpočátku valný zájem nebyl. Dnes je centrum starého města chráněnou archeologickou zónou a tři majestátné dórské chrámy patří k nejkrásnějším řeckým stavbám na světě. Největší byl postaven roku 550 před Kristem a zasvěcen bohyni plodnosti Heře z Argu. O století později vyrostl v těsné blízkosti Poseidonův chrám, později přejmenovaný na Neptunův. Třetí chrám byl původně zasvěcen patronce moudrosti Pallas Athéně, později se z něj stal chrám bohyně Ceres. Mezi chrámy panuje posvátné ticho, občas nad nimi zakrouží jestřáb. Roste tu svěží zelená tráva, opodál voní piniový les a dvakrát za rok se rozvoní růže z Paesta - tak, jak popisoval Vergilius…
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215179
DnesDnes104
VčeraVčera479
Tento týdenTento týden3436
Tento měsícTento měsíc7704

Partnerské weby