Ninive bylo jedním z nejstarších a nejkrásnějších měst sumerské civilizace. Do dějin vstoupilo nejprve prostřednictvím Bible jako místo neřesti a hříchu, které se Bůh rozhodl zničit: „Bude rozbořeno a v ruinách jeho paláců budou výt divoké šelmy. Vzpomínáno bude jen těmi, kdo jej budou proklínat…“ První část proroctví se vyplnila a patrně je také pouze první věta skutečným proroctvím. Druhá část je jen o lidské zášti a nenávisti, což nemá s proroctvím či boží vůlí nic společného. Město bylo založeno v 6. tisíciletí před Kristem kočovnými Aramejci jako pastevecká osada na východním břehu řeky Tygris. Původně se jmenovalo Ni-nu-e, což je zřejmě podoba jména sumerské bohyně vod. Za několik století zde stála přepychová metropole asyrských králů, které se říká Ninive. Velmi moderní a příjemné velkoměsto uchvacovalo technickými vynálezy starých Sumerů. Než bylo Ninive znovuobjeveno, předpokládalo se, že nejstarší kultura na světě je egyptská. Město bylo několikrát zničeno a několikrát rekonstruováno. Jeho poslední podoba vznikla po zemětřesení roku 1280 před Kristem. Zcela nové Ninive tak vyrostlo kolem chrámu nejmocnější sumerské bohyně Inanny (akkadsky Ištar), který jako jediný zemětřesení odolal. O několik století později byly vybudovány mohutné hradby s obvodem 13 km a vstup do města zajišťovalo patnáct monumentálních bran. Od té největší vedla široká cesta ke královskému paláci a k Ištařině chrámu, jenž skrýval obrovskou sochu bohyně z ryzího zlata. Pohled na Ninive všem vyrážel dech. Běloskvoucí paláce a chrámy, obrovská chrámová stavba zikkurat, terasy plné zeleně a květin. Mohutné akvadukty přiváděly vodu k veřejným fontánám a do paláců. Současní odborníci žasli nad jejich technickou konstrukcí, jež se vyznačovala neuvěřitelnou přesností. Akvadukty čerpaly vodu až z pramene vyvěrajícího na svazích tureckého Tauru. Jeden překonával i propast hlubokou 30 metrů! Život v Ninive plynul v luxusu, blahobytu a zábavách. Dnes je Ninive spojeno s jediným jménem - král Aššurbanipal. Ten vybudoval unikátní palác, který střeží dva obrovští alabastroví býci s lidskou hlavou. Je to největší stavba ve městě. Když byla v 19. století vyhrabána z nánosů hlíny, svět žasl nad její nádherou i skvosty, které se v paláci ukrývaly. Ovšem největším pokladem tu byla královská knihovna, která obsahovala 25 tisíc tabulek s klínovým písmem! Právě tehdy lidstvo získalo nevyčíslitelné dědictví mezopotámského vědění a jistotu, že před egyptskou civilizací existovala jiná a vyspělejší - sumerská. Ta s největší pravděpodobností stála na úsvitu lidské civilizace vůbec. Roku 612 před Kristem obsadili Ninive i celou asyrskou říši Médové. S nimi se spojili Babyloňané a o šest let později zmizelo Ninive z mapy světa, nikoli však z dějin v Bibli, kde symbolizuje korupci, útlak a zločin. Král Aššurbanipal dostal nálepku zběsilého vládce střídajícího sexuální orgie s pustošivými válkami. Proč bylo Ninive v Bibli tak očerňováno? Vedle vyspělých Sumerů obývali Mezopotámii také kočovní Semité. Izraelští pastevci byli z území často vyháněni nebo odvlékáni do měst jako otroci. Nutno podotknout, že služba v bohatých domech svou úrovní předčila tvrdý pastevecký život, a to po stránce materiální, kulturní i duchovní. Semitské kmeny však žily asketickým a patriarchálním způsobem, uvolněný život v sumerských městech je šokoval. Sexuální svobodu a zejména kult ženské bohyně Ištar považovali za zvrácenost. Život v pohodlí spojovali s hříchem. Do Starého zákona se tak dostalo mnoho názorů židovských kněží, kteří na Babylon, Ninive a další města dštili oheň a síru. Očerňování probíhalo ústním podáním mnoho století, až se z toho stala tradice židovského náboženství. Přidávaly se stále nové a nové verze, v konečném důsledku sloužily zkazky o „hříšných“ městech jako výstraha středověkým věřícím. Dnes už je historicky doloženo, že Aššurbanipal vládl mírumilovně a žíznil jen po vzdělání. Byl to kulturní panovník, jehož největší starostí bylo uchránit Ninive a ostatní asyrská území před nájezdy primitivních kmenů. Jeho knihovna byla největší a nejbohatší své doby. Tabulky s klínovým písmem sbíral, nakupoval a nechával opisovat. Díky jemu a Ninive máme vědecky doložený poznatek, že existovala starší civilizace než egyptská, ačkoli to do počátku 20. století nikdo nevěděl! A boží trest na „hříšné“ Ninive? Ano, bylo sice nakonec zničeno Médy a Babyloňany, ale Bible už se nezmiňuje o skutečnosti, že Ninive existovalo téměř celých šest tisíc let! Vypadá opravdu takhle boží trest?
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2045404
DnesDnes39
VčeraVčera993
Tento týdenTento týden2936
Tento měsícTento měsíc19757

Partnerské weby