Karlštejn r. 1348 založil Karel IV. v bočním údolí Berounky asi 16 km západně od Prahy jako ostrožní hrad. Měl sloužit nejen jako důstojné sídlo budoucího císaře, kde chtěl Karel odpočívat, rozjímat i přijímat vzácné návštěvy, ale též jako místo uschování vzácných ostatků svatých a říšských korunovačních klenotů, které byly uloženy v kapli sv. Kříže. Roku 1355 byl v hlavních rysech hotov, ale později se ještě prováděly rozmanité změny.
Na počátku husitských válek zde Václav IV. uschoval také české korunovační klenoty, aby se nedostaly do rukou vzbouřenců. Po jeho smrti odvezl jeho následník Zikmund Lucemburský do říše nejprve české korunovační klenoty (1421) a později také říšký poklad (1423). Svatováclavská koruna se vrátila do Čech a na hrad Karlštejn v roce 1436, kdy se Zikmund konečně ujal vlády v Čechách. Byla zde uschována až do roku 1619, kdy byla převezena na Pražský hrad a umístěna do Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta, jež byla pro její uložení vystavěna na přání Karla IV. Dnes můžete na Karlštejně vidět její repliku. V roce 1422 hrad marně dobývali husité spolu s polskými oddíly Zikmunda Korybutoviče.
Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout.
Na přelomu 15. a 16. století bylo postaveno nové kamenné purkrabství. Pro značnou zchátralost byl hrad v letech 1587–1596 důkladně opraven podle plánů U. Aostaliho. Při této opravě byly setřeny mnohé gotické prvky a nahrazeny novými renesančními. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu podle plánů B. Schmidta a J. Mockera, která znamenala další citelný zásah do celkové autenticity hradu. Přesto zůstala zachována řada hradních interiérů. Mockerovi ovšem vděčíme za to, že se Karlštejn nestal zcela ruinou.
Vnitřní hrad tvoří tři části: palác, kapitulní kostel a vysoká věž. Samo jejich uspořádání vyjadřuje poslání a ideový program hradu, jehož myšlenkovým úběžníkem byla kaple sv. Kříže ve věži, která pro svou mimořádnou uměleckou hodnotu náleží k nejvýznamnějším gotickým interiérům v Evropě.
Již v 19. století bylo umožněno turistům, aby si hrad prohlédli. Navštívil jej také sám císař František Josef I., jak svědčí nejstarší návštěvnická kniha.
(vlb)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215182
DnesDnes107
VčeraVčera479
Tento týdenTento týden3439
Tento měsícTento měsíc7707

Partnerské weby