Čtenářku Evu z Kladrub zajímá: „Je už nějak vysvětlena záhada jevu samovolného vznícení člověka?“
Jisté je, že tento jev není výmyslem literátů, jeho existenci potvrdily stovky případů. V souvislosti s příčinou se vynořily různé hypotézy, ale žádná verze se nepotvrdila. Současná věda se k tomu staví tak, že je to nemožné. Přitom po staletí docházelo v celé řadě zemí k případům samovznícení osob.
Okolnosti SHC
Spontánní samovznícení člověka je označováno anglickou zkratkou SHC - Spontaneous Human Combustion. Při tomto jevu začne tělo živého člověka bez zjevné příčiny hořet. Někdy dojde ke zpopelnění velké části těla a v jiných případech nejsou zpopelněny nohy nebo ruce. Zajímavé je, že v okolí člověka nedochází k rozšíření požáru. Pokud proběhlo samovznícení v místnosti, byl prostor zanesen mastnými páchnoucími sazemi, po sklech stékala nažloutlá olejovitá tekutina. Třebaže se většina případů odehrála v uzavřených místnostech, došlo k některým i venku. Typickým znakem samovznícení podle popisů svědků těchto událostí byly namodralé plameny, které šlehaly z břicha. Tělo vždy začalo hořet uprostřed. Nejprve se lidé domnívali, že je na vině nahromaděný alkohol u pijanů. Ale vzpláli i lidé, kteří alkohol nekonzumovali. Dalo by se říci, že množství alkoholu, které by člověk musel vypít, aby jeho tělo hořelo, by spíše způsobilo otravu a smrt. A k samovznícení dochází náhle. Jedna anglická studentka například kráčela ze schodů, když za ní spolužáci najednou spatřili namodralé světlo. Pak ji zahalily plameny a z těla zbyl jen popel! Dříve si lidé tento úkaz vysvětlovali jako trest boží, však oheň a síra byly vždy spojovány s peklem. Ale v roce 1776 uhořel před zraky věřících v kostele během modlitby i jeden florentinský kněz. Otázky vyvolává skutečnost, že shoří i kosti. Přitom při kremaci, kdy teploty dosahují přes 900 stupňů Celsia, nedojde ke spálení velkých kostí a pánve, ty musí být rozdrceny. Jde při samovznícení o jiný druh ohně? Zřejmě ano.
Hledání vysvětlení
Prováděly se různé experimenty. Jako tělo byl například použit vepřový bůček nebo celé prase. Při pokusech vždy shořela jen jeho část. Řada badatelů a lékařů začala prosazovat názor, že se jedná o svíčkový, nebo jinak řečeno knotový efekt. Lidské tělo přirovnali ke svíčce, knotem mínili kosti, obklopené tělesným tukem. Bohužel, další případy samovznícení po roce 1989 toto vysvětlení vyvrátily. Objevily se další hypotézy, bylo jich hned několik. Nejdříve byl označován za pachatele kulový blesk, což se neprokázalo. Jedna z dalších teorií hovoří o tom, že nahromaděný náboj může způsobit elektrolýzu vody. Naše tělo přece obsahuje až 70 % vody. Vodík a kyslík patří k velmi dobré směsi pro hoření a výbuch. Nebo snad tělo může explodovat v důsledku velkého horka? Ale pokud exploduje, musí tam být výbušný a vysoce hořlavý plyn, kapalina nebo něco na způsob střelného prachu. Jak ale dojde k zapálení? Může být způsobeno výbojem elektrostatického náboje? Takový výboj pak může být příčinou vznícení nahromaděných plynů v našem trávicím traktu. Známe všichni elektrostatické výboje například při pohybu po kobercích ze syntetických materiálů. Pak se dotkneme kliky a dostaneme ránu. Při onom vybití samozřejmě vzniká jiskra. Jako mladý jsem ve vojenské základní službě sloužil u štábního útvaru. Seděli jsme u vysílaček, telefonních centrál nebo u planžetů, kde se zakresloval pohyb letadel. Měli jsme málo pohybu. Jeden náš kamarád nás obveseloval tím, že když si chtěl ulevit od plynů z trávicího traktu, zapálil zapalovač a pak plyn uvolnil. Vyšlehl namodralý plamen.
Může být spouštěčem stres?
Oběti bývaly údajně ve stresu. Při stresu je narušen trávicí proces. Tělo je jakoby zašpuntováno, nevyprazdňuje se. Nahromaděná zpracovaná potrava funguje jako biomasa a vzniká velké množství plynu. Uvědomme si, že přitom máme nafouknuté břicho. Pokud se nám pak podaří „větry“ uvolnit, břicho se střevy se uvolní také. Osobně jsem tedy přesvědčen, že k těmto jevům dochází právě z důvodu nahromaděných plynů v těle. V roce 1993 němečtí vědci Dieter Glindemann a Gunter Gassmann publikovali, že v trávicím traktu dobytka objevili vysoce hořlavý plyn - fosfin. U vegetariánů zjistili o hodně nižší hodnoty tohoto plynu. To by potvrzovalo i mé přesvědčení o příčinách samovznícení lidského těla. Přehled jednotlivých případů naznačuje, že dochází k samovznícení mužů i žen, většinou ale šlo o starší jedince, osoby, které měly méně pohybu. Celá řada lékařů, hasičů či policistů o tom, že oběť zahynula z důvodu samovznícení, nechtěla mluvit, poněvadž to veřejnost považovala za nemožné. Problematika zaujala některé spisovatele, kteří je vložili do svých románů. Jedním z nich byl Charles Dickens, který takto nechal zahynout člověka jménem Crook v románu „Ponurý dům“. Dickens se seznámil se všemi dostupnými případy, než děj vylíčil ve svém románu. Přesto byl podroben ostré kritice, že šíří bludy. Spisovatel Herman Melville zmínil jev v románu „Má první plavba“. A samovznícení se objevuje i v knize „Patnáctiletý kapitán“, kterou napsal Jules Verne.
Ing. Josef Schrötter

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2275215
DnesDnes850
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6626
Tento měsícTento měsíc7464

Partnerské weby