Bílí koně a hnědáci byli považováni za vyslance tepla, slunečního světla a blahobytu. Slované věřili, že slunce veze po obloze vůz tažený třemi koňmi. V příslovích o koních se odráží jejich trpělivost, vytrvalost a neuvěřitelný apetit. Zobrazení koní chránilo obydlí od zlých duchů a temných sil. Jako zázračné koně si Slované představovali všechny významné přírodní jevy - vítr, oblaka i šedé mraky nebo oslnivý blesk.
Například ranní červánky (s Jitřenkou) vedou na uzdě šedobílé koně (ranní oblaka) a odhánějí všechna špatná stvoření ohnivými šípy (paprsky vycházejícího slunce). Přes den jsou koně červení (hnědáci) a navečer zešediví (tmavošedí koně) a večerní červánky je odvádí z nebeské klenby. Noc je černý kůň. V noci Chors svítí v podzemním světě. Hvězdy a souhvězdí se také přirovnávaly ke koním, a Mléčná dráha se nazývala mlékem nebeské kobyly. Pozoruhodné je spojování koní s rosou - léčivou vodou se silnými magickými vlastnostmi. S východem slunce rosa mizí - vypili jí nebeští koně.
Koně byli ztělesněním všeho dynamického, bujného, nepokojného a přitom moudrého. Přírodní koňská síla je těžce zkrotitelná a poddá se jenom silnému a sebevědomému jezdci. Zkrotit divokého koně v metaforickém jazyce znamená podřídit si přírodu a přinutit ji odevzdat část svých neomezených možností. U mnoha národů bylo zkrocení koně iniciačním obřadem, kterým musí projít každý muž.
Jezdec na koni - tento symbol má více významů. Přináší s sebou nečekané změny, vedoucí často ke smrti a zkáze. Jestliže světlý kůň ztělesňuje radost ze slunného dne, tak černý kůň přináší na svém hřbetě samotnou smrt. Z dalekého stepního jihu přicházely hordy kočovníků a dusot koňských kopyt byl předzvěstí špatných zpráv. Od těch dob je černý oheň vydechující kůň symbolem zla, démonem sloužícím temným silám.
Projíždět se na koních milují duchové žijící na statcích. Se svými oblíbenými koňmi se mazlí a zkrášlují je, ale jestli chtějí rozzlobit hospodáře, mohou koně uštvat k smrti. Posvátní koně byli u každé velké národní svatyně. Atributy koňských ohlávek, podkovy, rolničky, koňské lebky - to vše se považovalo za mocné ochranné prostředky, obranu před zlem a záruku štěstí a úspěchu.
Jednorožec
Jednorožec je legendární zvíře velmi podobné koni, ale na rozdíl od koně měl uprostřed čela jeden obvykle spirálovitý roh. Některé prameny popisují toto zvíře jako křížence jelena, lva, kozy a nosorožce. Nám známě obrázky jednorožců ovšem takové podoby nemají. Většinou se kreslí jako kůň s jelení hlavou, jedním dlouhým spirálovitým rohem uprostřed čela, kopyty, jako mají sudokopytníci, a lvím ocasem. Jednorožec je znamením síly, inteligence a čistoty a velmi často se objevoval na erbech šlechtických rodů, zvláště ve středověku se jednorožci těšili velké úctě. Podle některých pramenů dokáže jednorožec jedním bodnutím zabít i slona, většinou však bývá považován za mírné a plaché zvíře, jež jde chytit pouze za pomoci čisté panny. Jenom k takové dívce se přiblíží, položí hlavu do klína a nechá se poslušně odvést. Na jednorožcích - ať už vypadali jakkoliv - byl nejzajímavější právě onen pověstný roh, pro nějž byli, podle mytologie, vybíjeni. Roh totiž patřil mezi nejvyhledávanější medikamenty. Rozemletý léčil bolení břicha či epilepsii, zvyšoval odolnost proti jedům. Otrávené nápoje dokázal spolehlivě detekovat ponořením jeho špičky do poháru. Jednorožec byl vždy vznešeným tvorem, který symbolizoval lásku a čistotu, v Číně byl znamením králů. To vše mu vydrželo dodnes.
Kentaur
Jde o bájné zvíře z řecké mytologie, spodní část tvoří koňské tělo, hořejší hruď a hlava člověka. Kentaur je velmi inteligentní a je schopný mluvit lidskou řečí. Kdysi byl pokládán za barbarské, zuřivé a nezkrotné stvoření. Tito tvorové žili podle řecké mytologie divokým a nevázaným životem v lesích v Thessalii. Všechen čas trávili bouřlivými a prostopášnými radovánkami. Měli velké sklony k výtržnictví. Často jsou zobrazováni jako opilí společníci Dionýsa. Avšak jedna světlá výjimka tu byla. Byl to Cheirón, moudrý vychovatel několika řeckých hrdinů, jako byl např. Achilles. Cheirón byl zběhlý v hudbě, lékařství, lovu a válečném umění a velmi se přátelil s Apollónem. Po jeho smrti ho Zeus vyzvedl na oblohu jako souhvězdí kentaura, vyzařující svou hlubokou moudrostí.
Pegas
Kdo by neznal Pegase, okřídleného koně, který je symbolem básníků, umělců a mnoha dalších… Pegas bývá zobrazen jako sněhově bílý kůň s křídly pokrytými ptačím peřím rovněž bílé barvy. Popisy Pegasova zrození jsou velmi různé. Někteří říkají, že byl dítětem Poseidona a Gorgon Medusy, jiní ale tvrdí, že se zrodil z krve Medusy, když jí Perseus usekl hlavu. Jako zobrazení bystrosti ducha, vysokého tvůrčího zanícení a básnických ambicí byl s oblibou používán jako renesanční motiv. Ve svém erbu ho nosila spousta šlechtických rodin.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2203101
DnesDnes484
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2775
Tento měsícTento měsíc12851

Partnerské weby