Zbytky Vlčího hrádku u Rumburku se hledají jen velmi těžko. Přístup ke hrádku je přerušen dvojím příkopem napříč ostrohu. Za prvý příkop posloužila téměř bez úprav klikatá, ale dost široká i hluboká skalní rozsedlina, druhý příkop následoval brzy za ní. Předhradí bylo tedy velmi stísněné a neslo asi jen o málo více než dodnes dochovaný pískovcový kvádr, vystupující po přitesání z okolní skály a určený k opření zvedacího mostu. Na balvan se stoupalo zřejmě po dřevěném nájezdu. Dno druhého příkopu, který tedy býval překlenut zvedacím mostem, leží téměř 10 m pod úrovní vnitřního hradu. Ten je dnes ve východní a severní části porostlý sosnami a borůvčím, což ztěžuje rekonstrukci půdorysu. Po obou stranách brány, do níž vedl most, i za ní stály jistě kromě náspu, pravděpodobně s palisádou, některé drobnější stavby a ponechávaly místo i pro nevelké nádvoří. O několik metrů dále k západu je již skála obnažena. Tam je vytesána - také odjinud známá - prohlubeň čtvercového půdorysu s lůžky pro uložení trámů na horních okrajích dvou protilehlých stěn. Žádné stopy neukazují však na uložení trámového rámce kolem dokola, potřebného pro srubovou stavbu. Šlo tedy o lehčí stavbu hrázděnou či prkny obedněnou, nejvýše snad o dvou nadzemních podlažích. Takové stavbě by také mohla nasvědčovat na dně sklepa jílovitá hlína, jaká by se dobře hodila na lepenici, vyplňující pole mezi trámky hrázděné stavby, a která nemohla vzniknout ani zvětráním pískovce, ani tlením jehličí. Od jihovýchodu vede do popsaného sklepení chodbička, kdysi jistě zastřešená. Ve stěně vlevo od ní spára ve skále sloužila po přizpůsobení za okno. Při protější stěně byla umístěna dřevěná police se dvěma příhradami. Svědčí o tom čtyři otvory ve stěnách, zbylé po vodorovných trámcích. Zlomky nádob pocházející právě z tohoto místa ukazují na využití sklepa za spižírnu.Kuriózní detail nese západní stěna místnosti: dosti hluboko vyrytou podobu zamračeného mužského obličeje s naznačenými kníry a nápadně velkýma ušima. Středověký původ této kreace je ovšem těžko dokázat, ale je dobře možný jednak pro značnou zvětralost kamene v rýhách, jednak pro celkový nedostatek iniciál, letopočtů apod. po nevychovaných návštěvnících z novější doby - hrádek totiž byl a vlastně je téměř úplně neznámý. Kresby si ostatně všiml už na konci 18. století Fr. Fuss. Také malá výška nad dnešním dnem prohlubně by ukazovala spíše na dobu, kdy mohl původce karikatury ještě stát na původní kamenné podlaze. Jak ukazuje vybavení hrádku, šlo i při jeho nevelké rozloze o stavbu pečlivě vybudovanou. Jeho účel nebyl tedy zřejmě tak nedůležitý, jak by se dalo soudit z jeho dnešní izolace. Hrádek vznikl na půdě, která patřila od druhé poloviny 13. století Berkům z Dubé. Podle postupu kolonizace i podle vzrůstu obchodního ruchu v přilehlé krajině přichází však pro stavbu hrádku nejspíše v úvahu až 14. století. Nelze vyloučit, že ho Berkové postavili poté, co byly blízké obchodní cesty a jejich křižovatky v r. 1339 zbaveny ochrany hradu v Krásném Buku. Tomu odpovídá i skutečnost, že všechny v daném terénu myslitelné a dosti rychle sjízdné či schůdné trasy pro výpad z hrádku směřují na východ až severovýchod do prostoru Vlčího Hory, Sněžné a Krásného Buku. Tudy procházely obchodní cesty z Míšeňska či Budyšínska, s dalším spojením několika směry ku Praze či k Žitavě. Také v bezprostřední blízkosti nutno však předpokládat komunikaci, vedoucí Rákosovým dolem, závěrem Knoblochova dolu a stoupající za Vlčím potokem k blízkému Brtnickému hrádku. Z toho pak vyplývá i možnost snadného spojení od Krásné Lípy až na Českou cestu u Hinter-Hermsdorfu. Posádka měla tedy podle všeho za úkol dbát na bezpečnost cest a poskytovat na nich podle potřeby doprovod. Hrádek navazoval touto svou funkcí, podobně jako blízký Brtnický, na ostatní opevnění, kterými si Berkové z Dubé na honštejnském panství zajistili celou cestu od labských překladišť zboží v Postelwitz a Bad Schandau do Šluknovska. Nejintenzivněji asi hrádek plnil své poslání v době Karla IV. a Václava IV., za značného hospodářského rozkvětu kraje pod starým panem Hynkem Berkou. Později bylo zapomenuto i jméno hradu. Lesnická mapa, na níž je v roce 1737 poprvé zachycen, zná pouze Pustý zámek (na vřesovištích Vlčí Hory)…(han)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234509
DnesDnes323
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden3017
Tento měsícTento měsíc10574

Partnerské weby