Vulcano je nejžhavějším ostrovem Liparského souostroví v Tyrhénském moři mezi Kalábrií a Sicílií. Liparským ostrovům říkají Italové Eolské ostrovy - podle starořeckého boha větrů Aiola. Je to 7 ostrovů - 7 špiček obrovských podmořských sopek, které jsou součástí mohutného podmořského sopečného pásma v Tyrhénském moři. Nad mořskou hladinu se vynořily před 3500 lety. Říká se jim „dcery ohně a moře“. Vulcano a Stromboli jsou dosud aktivními sopkami, ostatní ostrovy (Lipari, Salina, Panarea, Filicudi a Alicudi) zatím dosud jen „spí“.
Ostrov Vulcano je pojmenován po starořeckém bohu ohně a kovářství - Héfaistovi. Římané mu říkali Vulcanus. Podle legendy měl právě pod ostrovem podmořskou kovářskou dílnu, ve které vyráběl nádherné božské zbraně.
Héfaistos (Vulcanus) byl synem nejvyšší božské dvojice Dia a Héry. Jelikož byl ošklivý, svrhla ho Héra z Olympu hned po narození. Dopadl do Ókeánu, kde se jej ujaly bohyně Thetis a Euronymé. V podmořské jeskyni ho vyučili kovářství jednoocí kyklopové. Naučili ho tavit železo, slévat bronz a také základy mechaniky. Vystavěl ostatním bohům nádherné paláce a pro Achillea a Diomeda zhotovil zbroj. Jako „náplast“ na nehezký vzhled a kulhavost mu dal Zeus za manželku bohyni krásy a lásky Afroditu. To byl také důvod, proč bohu války Áreovi (Marthovi) nevyrobil nic. Manželka mu s ním totiž byla často nevěrná!
Před 150 tisíci lety byl ostrov součástí ostrova Lipari. Po mohutné explozi se propadl do moře pás pevniny a vznikly dva ostrovy - Lipari a Vulcano. V roce 183 před Kristem se následkem podmořského výbuchu vynořil v bezprostřední blízkosti Vulcana další ostrůvek. Byl nazván Vulcanello. Je to nejmladší sopka Liparského souostroví. V průběhu 15. století došlo k erupci na Vulcanu a oba ostrovy spojily proudy lávy. Na této lávové šíji dnes vyvěrají sirné prameny a jsou zde léčivá bahenní jezírka. Sopečná aktivita na Vulcanellu utichla až v 16. století a poslední výrony plynů byly zaznamenány ve 20. století. Na jednom místě došlo díky rychlému chladnutí lávy ke vzniku bizarních kamenných útvarů. Místo bylo nazváno Údolím monster. Na jižní straně Vulcanella se nachází Útes mořských sirén. Prý tudy proplouval Odysseus a úspěšně unikl jejich sladkému zpěvu.
Liparské ostrovy byly osídleny již v neolitu, později se zde usadila tzv. Eolská civilizace. Eolové byli vynikající mořeplavci a obchodníci, víc se o nich neví. Od 6. století před Kristem začali připlouvat Řekové, později si ostrovy přisvojili Římané. Na Vulcanu se ale pouze těžilo dřevo, kamenec a síra. První obyvatelé přišli na ostrov až v 19. století. V roce 1860 jej zakoupil skotský kapitán James Stevenson, v severní části postavil vilu, otevřel doly na síru a založil vinice. Tak vznikla odrůda slavného liparského vína Malvasia. Stevensonovi zůstali na ostrově až do jeho další mohutné erupce roku 1888. Když se jim začala země pod nohama houpat a otřesy nabývaly na síle, kapitán rozprodal majetek a ostrov opustil. Erupce trvala až do roku 1890, celé dva roky magmatický komín hlavního kráteru vyvrhoval proudy lávy. Až potom se sopka uklidnila a trochu vychladla. Ne však docela. Ostrov Vulcano je cítit sírou dodnes už z dálky. Snad ze všech kamenných spár skalnatého terénu unikají sirnaté výpary, tedy je tu lépe nekouřit a neškrtat zápalkou! Výpary jsou silné a na dně hlavního kráteru mohou dosahovat teploty až tisíc stupňů Celsia! Žije tu asi 600 obyvatel, vstupní bránou je přístav Ponte Levante. Hned za první skálou najdete bahenní sirnaté jezírko. S rozkoší se v něm ráchá snad ještě více turistů než na blízké pláži z černého vulkanického písku. Jezírko je přírodní, neustále bublá a má blahodárné zdravotní účinky - na revma, lupénku, klouby a řadu dalších neduhů. Vlevo od přístavu se tyčí Gran Cratere - hlavní kráter sopky. Už z dálky je možné pozorovat na sedle silný pás unikajících sirnatých výparů, kterým se říká fumaroli. Výstup nahoru je zhruba půlhodinová záležitost. Pokud máte pevné boty a nebojíte se, můžete horká fumarolová pole projít a celý kráter obejít po obvodu. Je vhodné dávat pozor na směr větru a mít s sebou kromě vody i navlhčenou roušku na obličej. Pokud vám vítr žene sirnaté výpary do obličeje, je lepší výstup zvážit. Pohled z vrcholu kráteru po okolí i do jeho hlubiny je však nezapomenutelný.
Návštěva ostrova není nebezpečná a obyvatelé zde žijí v klidu. Na zápach síry si již dávno zvykli. Sopka na Vulcanu je zatím klidná, avšak stále pod dohledem seismologů. Tým z Národní vulkanologické skupiny sleduje procesy v kráteru, chemické složení a teplotu plynů, změny tvaru sopečného kužele a otřesy, aby bylo možné předvídat znovuoživení sopky a případně adekvátně zareagovat.
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184122
DnesDnes367
VčeraVčera564
Tento týdenTento týden3152
Tento měsícTento měsíc11061

Partnerské weby