Prvním vládcem západoslovanských kmenů na našem území se stal Sámo. Jeho panování narušil v roce 630 nepříjemný incident s přepadením, oloupením a povražděním skupiny franských kupců Slovany.
Východofranský král Dagobert I. za ně požadoval náhradu. Tu Sámo odmítl zaplatit, nabídl však vyšetření celé záležitosti a dohodu. Namyšlený Dagobertův vyjednavač Sicharius ale jiné urovnání než tučnou náhradu odmítl se slovy, že „není možno, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavřít přátelství se psy“.
To byla od něj pořádná drzost a Sámo rázem zapomněl, že je původem také Frank. Jménem všech Slovanů vmetl Dagobertovu vyslanci do očí velmi ostrá slova, jaká si za rámeček jistě nedal: „Jestliže vy jste sluhové boží a my jsme boží psi, tu když vy ustavičně proti němu jednáte, nám je dovoleno trhat vás svými zuby.“ A Sicharia vyhodil, což byl důvod k válce.
Slavné vítězství
Pod vedením krále Dagoberta vyrazilo v roce 631 proti Sámově říši silné franské vojsko hned třemi proudy. Sámova obrana se zřejmě soustředila proti tomu nejmohutnějšímu a tím byly oddíly vedené samotným králem Dagobertem. Franský panovník oblehl slovanskou posádku na hradě Wogastisburg. Po třech dnech urputných bojů vyrazili Sámovi lidé z pevnosti, v kruté řeži usmrtili část obléhatelů a jejich zbytek zahnali na útěk. Na místě jim zůstala bohatá kořist z Dagobertova nakvap opuštěného ležení. Vítězní Slované se pustili ve stopách prchajících, vpadli do Durynska a přilehlých krajů východofranského království a důkladně je poplenili.
Slavné vítězství našich předků z roku 631 vyvolává otázku, kde vlastně stávala ona historická pevnost Wogastisburg. Osvícenecký kritik Hájkovy Kroniky české, piarista Gelasius Dobner, přišel v roce 1763 s rozborem tohoto názvu. Podle něj znamená „gast“ hvozd, jde tedy o „hrad ležící u hvozdu“. Navíc z Fredegarovy kroniky vyčetl, že se nacházel v sousedství Srbů, kteří tehdy žili na Labi, a proto Wogastisburg umístil někam do severozápadních Čech. Jazykovědec a historik Josef Dobrovský byl jiného mínění – hledal Wogastisburg na místě hradu Voitsberg v rakouském Štýrsku, což je, přiznejme si, poněkud z ruky.
U Domažlic nebo u Znojma?
Historikové František Palacký a Václav Vladivoj Tomek zase soudili, že Wogastisburg se správně jmenoval Togastisburg, tedy Tugošťův hrad, a ztotožnovali ho proto s hradištěm Tuhošť u Domažlic. August Sedláček pátral po Wogastisburgu u Kadaně. Tady totiž staré záznamy připomínají osadu Úhošč, tedy Ugost. Že by kronikář Fredegar mohl název slovanské pevnosti zkomolit na Wogast, respektive na Wogastisburg? Další badatelé se domnívali, že Wogastisburg je totožný s hradištěm na Závisti u Prahy, kde stávalo rozsáhlé keltské oppidum.
Ve výčtu úvah, kde vlastně stával Wogastisburg, nesmíme zapomenout na spisovatele Miroslava Ivanova, který ho hledal na vrchu Staffelberg nedaleko německého Bambergu u řeky Mohan. Podle něj právě v Pomohaní probíhala hranice mezi Slovany a Franky. Navíc na Staffelbergu stojí románská kaplička zasvěcená svaté Aldegundě, dávné franské princezně a současnici Sámovy říše. Podle Ivanova byla možná tato kaple vybudována na paměť padlých franských bojovníků. Moravský záhadolog Jaroslav Zástěra přišel s domněnkou, že Sámo porazil Dagobertovo vojsko u Znojma. A slovenský historik Matúš Kučera zase ztotožnil Wogastisburg s Bratislavským hradem, respektive s hradištěm, které stávalo na jeho místě.
Jádrem Sámovy říše byla nesporně jižní Morava, ale vítězná bitva s králem Dagobertem se zřejmě odehrála někde na západ odtud. V místech, kde říše volně hraničila s Durynskem. Že by přece jen měl pravdu Sedláček se svou Úhoští u Kadaně? Na této hoře sice opravdu stávalo velké hradiště, leč bohužel keltské. Památky po Slovanech, které bychom mohli datovat do 7. století, tady nikdo nenašel.
Nadějné objevy
A tak největší naděje odborníků zatím vzbuzuje kopec Rubín u Podbořan, na který před časem upozornil archeolog Josef Bubeník. Po jižní straně tohoto vrchu se táhne několik ještě dnes znatelných pásů opevnění. Zajímavé je, že archeologové při průzkumu zdejšího hradiště objevili velké množství předmětů avarského původu, které se jinak v české kotlině prakticky nevyskytují. Že by se o porážku Franků zasloužila i družina Avarů bojující po boku Slovanů?
O tom, že Rubín mohl být sídlem vojenské jednotky, svědčí například torzo drátěné košile, nalezeno bylo také 13 jezdeckých ostruh, které – jak známo – používali Slované. Oproti nim Avaři jezdili na koních bez ostruh. Další nálezy, včetně keramiky, umožňují určit stáří zaniklého hradiště – jde o 6. a 7. století. Jeho význam pak zdůrazňuje i úlomek tehdy vzácného skleněného pohárku, snad část slovanské válečné kořisti, protože takové se vyráběly v Porýní.
Ale byl to opravdu Wogastisburg? Vždyť podobných, zatím nepříliš prozkoumaných hradišť se na kopcích západních Čech nachází víc. Navíc ani nemuselo jít o hradiště. Vždyť v originále Fredagarovy kroniky je použit latinský termín „castrum“, tedy „tábor“, což mohlo znamenat také pouze provizorně opevněný vojenský tábor či opevněné ležení. A ty bývaly zřizovány pouze na přechodné období. Proto i definitivní odpověď na otázku, kde se skutečně v roce 631 odehrála ona vítězná bitva, stále nemáme, a kdo ví, zda ji kdy s opravdu stoprocentní jistou budeme mít.
Text: Jan Bauer
Ilustrace: archiv autora, kníže Sámo v představě Mikoláše Alše

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237380
DnesDnes485
VčeraVčera833
Tento týdenTento týden1318
Tento měsícTento měsíc13445

Partnerské weby