Lorna Byrne, irská mystička, matka čtyř dětí, autorka řady bestsellerů navštívila v březnu se svým přednáškovým turné i Českou republiku. Vstupenky na akci, která proběhla v Praze v Kongresovém centru, byly během půl hodiny vyprodané. Jaké bylo osobní setkání s drobnou, dalo by se říci až éterickou bytostí vyzařující lásku a všeobjímající duši?
Lidé přicházeli do sálu s dostatečným časovým předstihem, fotografovali se u vystaveného plakátu Lorny a kupovali si její knihy. Příjemná hudba a snímky Lorny dokreslovaly atmosféru, její zářící obličej se na všechny usmíval z plátna.
Pak konečně vešla žena, na kterou čekalo tisíc přítomných. Při potlesku dala skromným gestem najevo, že se trochu stydí, ale zároveň bylo vidět, že ji příznivý ohlas těší. „Je tu tak plno, plno lidí a andělů,“ prohlásila, a krásu některých andělů hned popisovala. Snad každý si ve skrytu duše přál, aby vybrala zrovna jeho anděla, přesto všichni napjatě poslouchali její slova. Anděly Lorna vnímá jako krásné mužské či ženské bytosti, jež se vždy zdržují poblíž nás. Jak uvedla, i naše země má svého anděla, je zelenkavé barvy.
Lorna viděla anděly už od dětství. Nejdříve si myslela, že je vidí i ostatní, ale brzy zjistila, že tomu tak není. Andělé ji nabádali, aby o nich nemluvila, měla počkat, až přijde čas… Připomíná to pohádku, kdy hrdina nejdříve musí projít příkořím ve svém životě, až pak - pokud věří ve své sny a zvládne všechny zkoušky a úskalí s čistým štítem - je odměněn. A tak Lorna vyrůstala v chudé rodině v Dublinu a nikdo ji nepovažoval za výjimečnou, spíše naopak za méně nadanou, protože měla problémy se čtením a psaním. Vdala se, porodila čtyři děti a ještě když byla její nejmladší dcerka malá, zemřel jí manžel. V nejtěžších chvílích života si připomínala, že to jsou její děti, které jsou jí nade vše drahé, a andělé jí jako její přátelé, učitelé a rádci pomáhali.
Lorna s úsměvem vyprávěla, jak to bylo s její první knihou. Andělé jí prostě řekli, že o nich napíše knihu. Zpočátku se tomu zdráhala uvěřit, vždyť psaní a čtení nebyly její silnou stránkou. Ale jak už se to tak občas děje, brzy se spřátelila se ženou, která jí s tím pomohla. Tak vyšla první kniha a získala si přízeň mnoha lidí.
Poselství, které Lorna předává dál, je prosté: „Stejně jako všechny vzácné věci v životě mějte rádi sami sebe a mějte stejnou měrou rádi také ostatní. Nezapomeňte jim to říci, protože to možná už dlouho od vás neslyšeli, nebo jste jim to ještě nikdy neřekli. Každý z nás touží po lásce, obzvlášť v dnešní době, kdy žijeme pod ohromným tlakem a spousta mladých lidí pak situaci nezvládne a odchází dobrovolně ze života. Kdyby tady v sále měl někdo pocit, že není nikdo, kdo by ho měl rád, cítil se osamělý, tak ať si vzpomene, že má strážného anděla, který je stále s ním a miluje ho. A už má i jednu osobu, která ho má ráda - mě. Mám vás všechny ráda.“
Lorna vyslala toto své poselství lásky mezi nás a skeptickému muži vedle mě, který se celou dobu tvářil, že je v sále vlastně omylem a občas se dokonce nesouhlasně pochichtával, se vzápětí zaleskly oči…
V diskusi následně padlo několik otázek a názory Lorny a tazatelů se občas lišily. Byly to otázky na téma zda mají zvířata duši, kam se naše duše poděje po smrti a jestli existuje reinkarnace.
Lorna nám všem během svého vyprávění dala i zajímavou radu. Jestliže potřebujeme pomoci s něčím složitějším, můžeme požádat o pomoc nejen svého anděla. Klidně přispěchá i jiný, který nemá co na práci - tedy momentálně nezaměstnaný anděl. Může nám usnadnit studium složité látky, pomůže nám cokoli vyřešit. Lorna je prý občas vidí na ulici, jak nám pomáhají nadzvednout třeba těžkou tašku, kterou neseme.
Na závěr Lorna vyslovila své přání každého osobně obejmout, popřát mu vše dobré a tím mu i požehnat… Nezapomněla na nemocné, vozíčkáře a děti, požádala ostatní, aby jim dali přednost. Nikdo neprotestoval a v hale dav lidí zcela spontánně vytvořil kruh. Byli v něm lidé různí - babičky, mladé dívky, svalnatý mladík, křehká maminka s dítětem, děda, který si nenápadně stíral slzy… K té malé ženě se všichni sklonili, aby položili tvář na její rameno, případně se její tváře dotkli, objali ji, nebo přijali pohlazení. Lorna nikam nespěchala, dlouho držela v objetí malé dítě, které se jí nepouštělo, usmála se na plačícího muže a pohladila ho, jednala v souladu s tím, jak mluvila, jak se prezentovala. Není to žádný svatý guru, je to obyčejná a přesto výjimečná žena. Výjimečná svou odvahou a laskavostí. Lidé odcházeli a usmívali se, drželi se za ruce a vstřebávali dotek lásky…
Lenka Srbecká

Soutěž
Milí čtenáři, věříte na anděly - pomocníky? Pomohli vám někdy v obtížných chvílích, zachránili vám život? Napište nám o tom a zúčastněte se soutěže o nejnovější knihu Lorny Byrne s názvem Nebeská láska (Euoromedia Group k. s - Knižní klub). Příspěvky posílejte během následujícího týdne na adresu redakce nebo e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., připojte heslo
Lorna.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199977
DnesDnes213
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3479
Tento měsícTento měsíc9727

Partnerské weby