Staroamerická archeologie se potýká s mnoha problémy. Dosud například nedokáže vysvětlit, jak se v období 1500 až 1000 před n. l. pomalu z absolutní kulturní nicoty mohly vyvinout v Peru vyspělé kultury, konkrétně v Chavínu v severoperuánských Andách. Tam byli nalezeni humanoidní kříženci vytesaní do kamene. Mají nepřehlédnutelné jaguáří, ptačí a hadí znaky. Četní jaguáří lidé se zuby typickými pro šelmy jsou opatřeni kondořími drápy a jejich tělo je poseto hadími hlavami, které jim vystupují z útrob. Často třímají žezlo, přecházející tu v hadí, jinde zase v ptačí hlavu. Nejpůsobivější a často velmi složitá zobrazení jsou vždy vytesána v podobě plochých reliéfů do kamenných desek. Nikde tu nenajdete sochy lidí. Nejzáhadnější architektonická a symbolická struktura v chavínské svatyni se prý nalézá v podzemí - na průsečíku dvou rovněž podzemních a kruhově uspořádaných galerií. Čtyři a půl metru vysoký trojhranný kamenný klín, mohutný štíhlý menhir tu spočívá zabodnutý špicí do země, jako by spadl z nebe. Jeho široký konec navíc symbolicky proniká stropem chrámového prostoru. Tento obrovský klín uvízlý v půdě je po celém povrchu glavírovaný a opět mu dominuje tajuplný jaguáří kříženec. Helmut Tributsch v knize Záhadná fata morgána píše:
„Z Chavínu se kultura určovaná křížencem jaguára, ptáka, hada a člověka dostala počátkem 1. tisíciletí před n. l. podél peruánského pobřeží až na poloostrov Paracas. Odtud pronikla až na náhorní plošinu u Nazky a ovlivnila místní civilizaci. Další stopa se táhne podél vysokých And až k jezeru Titicaca na dnešní bolivijsko-peruánské hranici. Před 1 000 až 2 000 lety tam v Tiahuanaku vzniklo a rozvíjelo se náboženské centrum, zvěčněné v gigantických kamenných monolitech, jež se svou velkolepostí nemohlo na jihoamerickém kontinentě s ničím srovnávat.“
Inkové již našli toto místo opuštěné, ale jejich kulturní dědictví mělo hluboké kořeny v incké státnosti. Nikoli nadarmo nosili inčtí panovníci - ačkoli jejich náboženství bylo orientováno na uctívání slunce - jako indicie své hodnosti znak v podobě křízence jaguára, ptáka a hada. A jistě nikoli bezdůvodně přijal jeden z inckých králů jméno Viracocha po bohu, který se podle legendy zjevil v Tiahuanaku a stál na počátku veškeré pozemské kultury.
Karel Kýr

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2277276
DnesDnes387
VčeraVčera1344
Tento týdenTento týden1731
Tento měsícTento měsíc9525

Partnerské weby