Tento den (22. května) bude asi spíše něco říkat odborníkům než laické veřejnosti, a také nelze předpokládat nějaké bujaré oslavy... Proč tedy vlastně vůbec takový den existuje? A co se skrývá pod pojmem biologická rozmanitost?
Biologickou rozmanitostí (biodiverzitou) se rozumí pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů a ekosystémů, které tvoří život na naší planetě. V současnosti dochází k soustavnému ubývání biodiverzity, což má závažné důsledky pro přírodu i pro život člověka. A také vyvolává snahu různých mezinárodních organizací zachránit, co se dá.
Hlavními příčinami jsou totiž změny, které zasahují přírodní stanoviště. Tyto změny vyvolávají systémy intenzivního zemědělství, výstavba, důlní činnost, nadměrné využívání lesů, oceánů, řek, jezer a půdy, znečištění a stále více také globální změna klimatu.
Změna podnebí a další následky
Ačkoli se ekosystémy v minulosti přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, současná rychlost a rozsah změn globálního ekosystému (biosféry) nemají v zaznamenaných dějinách lidstva obdoby. Podle názorů některých odborníků bude změna podnebí s velkou pravděpodobností nevratná ještě tisíc let poté, co se podaří zastavit emise oxidu uhličitého. Předpokládá se, že v tomto století se průměrná teplota Země bude zvyšovat ještě rychleji než kdykoli v uplynulých 10 000 letech.
Přestože biosféra představuje složitou a přitom vysoce dynamickou soustavu s přehršlí přímých a zpětných vazeb mezi jednotlivými prvky, je zřejmé, že změna podnebí ovlivní biologickou rozmanitost na jejích třech základních úrovních - geny/jedinci, populace/druhy, společenstva/ekosystémy/krajina.
Podle závěrů rozsáhlého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA) se do konce 21. století stane změna podnebí nejdůležitějším činitelem působícím na biodiverzitu (český přehled Jan Plesník 2007, Vačkář et al. 2008). Na druhé straně odpovídající péče o biodiverzitu může dopady klimatických změn na fungování ekosystémů a lidskou společnost do určité míry zmírnit a napomoci lidské civilizaci se jim přizpůsobit.
(luv)

Podivuhodní živočichové
Aye-aye
Tento živočich pochází z Madagaskaru a je největším nočním primátem na světě. Je také zajímavý svou unikátní metodou v hledaní jídla. Pomocí sluchu hledá ve stromě červy, pak vyhlodá do stromu díru a zasune tam prodloužený prostředníček, pomocí kterého červa vytáhne.
Axolotl
Představitelé tohoto druhu pocházejí z jezera u Mexico City. Axolotli jsou často studováni při vědeckých výzkumech, protože mají schopnosti regenerovat tělesné části.
Dugong
Dugong nebo také moroň indický je savec žijící u dna v mělkých mořských zátočinách. Měří dva a půl až tři metry a váží kolem dvou set kilogramů.
Krtek hvězdonosý
Krtek hvězdonosý se vyskytuje ve východní Kanadě a na severovýchodu Spojených států. Žije ve vlhkých nížinných oblastech a živí se malými bezobratlovci, vodním hmyzem, červy a měkkýši. Jako náruživý plavec se zdržuje podél říček a rybníků.
Muntžak chocholatý
Muntžak je nejstarší známý rod jelena. Současné druhy obývají jihovýchodní Asii. Výrazné špičáky používají k teritoriálním bojům.
Narval
Narval je arktický kytovec, jeden ze dvou druhů narvalovitých (tím druhým je běluha severní). Nejviditelnější charakteristikou narvalího samce je jeho výjimečně dlouhý řezák, který vyčnívá z levé půlky jeho horní čelisti a vytváří levotočivou šroubovici. Lidově bývá nazýván „mořský jednorožec“.
Nártoun
Chodidla nártounů mají značně prodloužené nártové kosti, což určilo jejich pojmenování. Jsou hmyzožraví, chytají hmyz tak, že na něj skočí. Je známo, že loví také hady a ptáky. Když skáčou ze stromu na strom, jsou nártouni dokonce schopni chytit ptáka za letu.
Pláštník malý
Toto zajímavé růžové zvířátko je nejmenší příslušník čeledi pásovcovitých. Měří pouhých 90 – 115 mm (včetně ocásku) a žije v Argentině.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2277252
DnesDnes363
VčeraVčera1344
Tento týdenTento týden1707
Tento měsícTento měsíc9501

Partnerské weby