Donedávna se o něm vůbec nevědělo, dnes patří mezi nejzajímavější místa v Bulharsku. Sluneční chrám Beglik Taš. Naprosto ojedinělá megalitická svatyně zatím nabízí víc otázek než 

odpovědí. Není se také čemu divit. Archeologové ji začali zkoumat teprve až v roce 2003.
Přísně tajné!
Shodou okolností byl totiž šestihektarový areál prehistorické svatyně zahrnut do veřejnosti nepřístupného prostoru, který sloužil výhradně pro potřeby prvního tajemníka ÚV Komunistické strany Bulharska a později hlavy tohoto státu Todora Živkova (1911-1998). Po pádu komunistické moci a po zpřístupnění jeho vily Perly na břehu Černého moře nebyl už důvod nadále skrývat toto nádherné místo, asi čtyři kilometry vzdálené od známého rekreačního centra Primorska, před veřejností.
V první řadě bylo ale nutné vymýtit stromy a keře, kterými svatyně mezi tím zarostla. Teprve poté se ukázaly její monumentální rozměry a bylo možné přistoupit k vykopávkám. Archeologové zde zjistili stopy lidské činnosti sahající až do roku 1400 př. n. l., o tisíc let později však už byla svatyně opuštěna. Ve své době to zřejmě bylo velmi oblíbené místo, protože v blízkosti svatyně byly nalezeny příbytky sloužící patrně kněžím a možná i návštěvníkům svatyně. Ve středověku zde byl postaven kostel zasvěcený svaté Paraskevě, jehož základy archeologové rovněž odhalili. Megalitickou svatyni jako takovou potom připisují Thrákům, kteří obývali Bulharsko ve starověku.
Sluneční hodiny nebo kalendář?
Podle charakteru kamenů však lze soudit, že Thrákové Beglik Taš nepostavili, pouze používali stavbu, kterou někdo postavil před nimi. Navíc otázkou zůstává, do jaké míry je tento megalitický objekt dílem přírody a nakolik dílem člověka. Bulharští archeologové tvrdí jen tolik, že některé kameny byly opracovány lidskou rukou. Nezmiňují se, že by je snad někdo někdy vztyčoval nebo je sem dokonce dopravoval z nějakého jiného místa (jako je tomu např. v případě britského Stonehenge).
Nejasný zůstává i účel a způsob, jakým byl kamenný komplex používán. V souvislosti s náboženskými představami Thráků archeologové mluví o kultu plodnosti a uctívání Bohyně Matky. Také se zdá, že nejvyšší kámen vrhá svůj stín postupně na protilehlých šest kamenů tak, že je možné z jeho pohybu odečítat pravidelné dvouhodinové intervaly. V tom případě by šlo o gigantické sluneční hodiny. Podle některých současných fotografií to však vypadá i tak, že zde bylo možné vysledovat přinejmenším ty dny, kdy nastává slunovrat a rovnodennost. Měření, která by tuto domněnku dokázala, ale zatím chybí.
Pochopení celé památky nepomáhá ani to, že v ní není nijak vyznačen nebo zvýrazněn střed. Názvy jednotlivých kamenů, jak jsou uvedeny na informační tabuli (např. Svatební lože, Obětní kámen, Lůno, Labyrint), navíc vznikly až v současnosti a s dávnými obřady a tradicemi tohoto místa nemají nic společného. Celý Beglik Taš proto zatím zůstává jednou velkou záhadou. Rozluštíme ji vůbec někdy?
Jitka Lenková
Foto: Beglik Taš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1969417
DnesDnes73
VčeraVčera798
Tento týdenTento týden3554
Tento měsícTento měsíc15022

Partnerské weby