Poslední květnový den je věnován starodávné tradici otvírání studánek. Byť je 31. květen dnem s velkým „D“, krčí se oproti svým významnějším kolegům někde v koutku povědomí lidí. Proč si jej ale nepřipomenout, když v Česku jsou místa, kde by na něj určitě nezapomněli?
Je těžké vysledovat dobu znovuobnovení tradice, kdy dívky z jara obcházely studánky ve svých i přilehlých vesnicích a čistily je. Modlily se za čistou vodu, úrodu a vše bylo zakončené tancem a hudbou. Je nad slunce jasné, že vodu potřebujeme pro život i dnes. Už ji ale bereme jako samozřejmost, která tu byla a bude. Možná by nám prospěla trocha pokory našich moudrých předků... Kam se tedy vydat při pátrání po udržování tradice Otvírání studánek? Nejlépe do obce Tři Studně na Vysočině.
Jak to bylo kdysi?
Přírodní prameny bývaly v dávných dobách jediným zdrojem pitné vody. Zvláště po dlouhé a drsné zimě na Vysočině následovalo jarní čištění studní a studánek, někdy i s doprovodným obřadem. Podrobný popis obřadu jarního čištění studánek vyšel v měsíčníku „Od Trstenické stezky“ v roce 1926, jeho autorem byl řídící učitel Josef Karel z Vlčkova. V regionálním periodiku podrobně popsal průběh obřadu o posledním dnu v máji a zveřejnil i používané verše. Myšlenkou obřadu je víra starých lidí, že studně, potoky a rybníky musí být před létem vybrány, neboť „kdo studánku vyčistí, přivodí si štěstí a kdo ji znečistí, volá na sebe neštěstí“.
Slavné studánky Bohuslava Martinů
Básníkovi Miloslavu Burešovi se při jedné návštěvě poličského muzea v padesátých letech 20. století dostalo do ruky již vzpomínané periodikum s článkem Josefa Karla o jarním čištění studánek. Popisovaný obyčej se Burešovi stal v roce 1954 na břehu rybníka Sykovce ve Třech Studních motivem k napsání básně „Píseň o studánce Rubínce“.
Následujícího roku zaslal text básně svému příteli z Poličky Bohuslavu Martinů do jihofrancouzské Nice s prosbou o zhudebnění. Mistr nadšeně odpověděl: „Vaše báseň o studánce se mě hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale i proto, že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala - drahých…“
Bohuslav Martinů text básně zkrátil a změnil název kantáty na Otvírání studánek. Vřelá a podmanivá hudba se setkala s velkým ohlasem. „Studánky“ začaly svou slavnou cestu prostřednictvím profesionálních i amatérských souborů doma i v zahraničí. A pak, že u nás Otvírání studánek nemá tradici... (luv)

DODATEK
Obec Tři Studně na Vysočině

Na pozvání své jediné české žačky Vítězslavy Kaprálové pobýval hudební skladatel Bohuslav Martinů ve Třech Studních téměř celý červenec roku 1938. Pobyt byl pro oba hudebníky velmi inspirativní, leč ani jeden z nich se sem již nikdy nevrátil.
Významné osobnosti Třech Studní připomíná pamětní deska na hotelu U Loubů, pamětní desky na vilce č. 29 a pamětní kámen u studánek Barborky a Vitulky, kde obec každoročně pořádá slavnost Otvírání studánek. Chybět nesmí samozřejmě ani kantáta Bohuslava Martinů Otvírání studánek.
Vítězslava Kaprálová
Tato česká skladatelka a dirigentka se narodila 24. ledna 1915 v Brně a zemřela na tuberkulózu 16. června 1940 v jihofrancouzském Montpellier. Byla krátce manželkou Jiřího Muchy, syna Alfonse Muchy. Přestože zemřela velmi mladá, stačila složit více než čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb (klavírní, komorní, orchestrální, vokální). O skladatelčin hudební odkaz od roku 1998 pečuje kanadská hudební společnost The Kapralova Society se sídlem v Torontu.
Zdroj: www.adisk.cz/tristudne

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273983
DnesDnes850
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5394
Tento měsícTento měsíc6232

Partnerské weby