Velmi oblíbeným tématem všech záhadologů je biblická archa úmluvy, v níž byly uloženy kamenné desky s Desaterem přikázání, které Bůh dal Mojžíšovi na hoře Sinaj. Už proto, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších relikvií jak pro židovské, tak i křesťanské náboženství. Je pozoruhodné, že ze Starého zákona známe její přesný popis, ale ona sama se ztratila kdesi v hlubinách dějin.
Podle Bible ji židovský král Šalomoun (vládl 973 – 933 př. n. l.) umístil v novém chrámu, který dal vybudovat v Jeruzalémě na pahorku Sión. V roce 586 př. n. l. však dobylo Jeruzalém vojsko babylonského krále Nabukadnesara II. a zbořilo Šalomounův chrám. Od této chvíle archa úmluvy zmizela a veškeré pátrání po ní bylo zatím marné.
Schovali ji templáři?
V roce 1119 dal křižácký jeruzalémský král Balduin II. (? – 1131) oblast chrámové hory, kde nyní stála Ómarova mešita Kubbat as-Sachrá, k užívání právě založenému templářskému řádu. Podle některých pověstí prý templáři prohledali ještě patrné ruiny židovského chrámu a objevili archu úmluvy. Podle jiné verze se z jakéhosi zdroje dozvěděli, že archa byla převezena do Etiopie a vydali se ji tam hledat. Templáři ji údajně skutečně našli a odvezli do Evropy. Když Němci za II. světové války okupovali Francii, na příkaz samotného Hitlera pátrali po arše úmluvy v kostele v Rennes-le-Chateau, kde měla být ukryta. Samozřejmě hledali marně. Stejně tak naprázdno dopadlo pátrání na dánském ostrově Bornholm, kde by měla být archa uložena v některém ze zdejších kruhových středověkých kostelů, zbudovaných podle posvátných geometrických pravidel.
Šalomounův syn zlodějem
Podle staré etiopské legendy měl archu úmluvy z jeruzalémského chrámu ukrást syn Šalomouna a královny ze Sáby jménem Menelik (některé prameny uvádějí jméno Baisa-Lekhem) a odvézt ji do Etiopie. Zde měla být údajně uložena v Aksumu. Britský novinář Graham Hancock však na základě archeologických poznatků zjistil, že v té době ještě město Aksum neexistovalo, protože bylo založeno až o sedm století později. Při své první návštěvě Etiopie v roce 1989 však zjistil, že archa prý byla přechovávána v klášteře na ostrově uprostřed jezera Tana.
Co tvrdí strážce archy?
Hancock ve spolupráci s izraelským biblistou Dr. Menahemem Haranou došel k názoru, že archa musela z jeruzalémského chrámu zmizet až v letech 696 – 642 př. n. l., kdy ji židovští kněží přenesli na ostrov Elefantina uprostřed Nilu naproti Asuánu. Důvodem tohoto přenesení prý byla bezbožnost panujícího židovského krále Menaše. Z ostrova Elefantina se pak později dostala archa do Etiopie.
Hancock se v roce 1991 setkal v Aksumu s mnichem Abba Tesfou Mariamem, který o sobě tvrdil, že je strážcem posvátné archy úmluvy. Podle něj archa nikdy neopouští chrám a každé dva roky je v procesích nesena její kopie. Navíc strážce tvrdil, že archa v sobě dosud skrývá jakési tajemné síly. Ve skutečnosti se však ukázalo, že i údajný originál je vlastně jen napodobeninou vytvořenou zřejmě mnohem později podle popisu ve Starém zákoně.
Nápověda na svitcích od Mrtvého moře
Prakticky souběžně s Hancockem hledal archu úmluvy americký teolog a amatérský archeolog Vendyl Jones, někdy označovaný za obdobu filmového Indiana Jonese. Na jednom z proslulých svitků objevených v roce 1947 v Kumránských jeskyních u Mrtvého moře se prý našel soupis posvátných předmětů, původně uložených ve druhém jeruzalémském chrámu, zbudovaném králem Herodem Velikým (73 – 4 př. n. l.) a zničeném Římany v roce 70 n. l. V tomto seznamu je údajně uvedena i archa úmluvy. Ze zápisu, který uvádí i místa, kam byly předměty ukryty, není zřejmé, zda se jedná o skutečný originál archy úmluvy nebo jen o její mnohem pozdější kopii. Nicméně Vendyl Jones začal podle nalezeného soupisu hledat jednotlivé předměty a skutečně v roce 1988 našel nedaleko Kumránu džbánek na posvátný olej používaný při bohoslužbách. Je otázkou, nakolik je tento objev průkazný, nicméně Vendyla Jonese naplnil optimismem. „Domnívám se, že jsem na správné stopě,“ pochlubil se novinářům. Vůbec mu přitom nevadilo, že profesionálním archeologům z jeho výzkumných metod vstávají vlasy hrůzou na hlavě.
Měl Mojžíš spojení s mimozemšťany?
Jak vlastně archa úmluvy vypadala? Starý zákon přináší její poměrně velmi přesný popis. Když Hospodin hovoří s Mojžíšem, dává mu tento příkaz: „Ať mi vyrobí truhlu z akáciového dřeva: bude dva a půl lokte dlouhá, jeden a půl lokte široká a jeden a půl lokte vysoká. Obložíš ji zevnitř i zvenčí čistým zlatem a po jejím obvodu uděláš zlatý věnec…“
Slavný švýcarský spisovatel a záhadolog Erich von Däniken to považuje za technický návod. V jeho podání je Hospodin mimozemšťan, který Mojžíšovi dává pokyny na sestrojení přístroje pro jeho spojení s kosmickou lodí na oběžné dráze.
„Kdybychom ji (archu)… dnes rekonstruovali podle údajů zachovaných Mojžíšem, vzniklo by napětí několika set voltů,“ píše Däniken. „Vlastní kondenzátor vytvářejí zlaté desky, z nichž jedna byla nabita kladně a druhá záporně…“ Spisovatel své tvrzení dokládá v Bibli popisovaným případem, že když se jistý Uza archy dotknul, padl jako zasažen bleskem mrtev k zemi. Archa byla zjevně nabita elektřinou.
Text: Jan Bauer
Ilustrace: archiv autora

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237962
DnesDnes97
VčeraVčera970
Tento týdenTento týden1900
Tento měsícTento měsíc14027

Partnerské weby