Severovýchodním směrem od ostrova Lipari se vypíná ostrov se dvěma mohutnými sopečnými kužely. Starořekové je nazývali Didyme - Dvojčata. Je to Salina, druhý největší ostrov Liparského souostroví. Jméno dostal podle laguny, ze které se získávala sůl. Ale lidově se mu říká Zelený ostrov pro nádherné husté lesy a mimořádně úrodnou krajinu. Kromě sopečné půdy bohaté na minerály má totiž Salina i vlastní bohaté vodní zdroje, zatímco na ostatní Liparské ostrovy se voda dováží ze Sicílie. Vrcholky obou hor - sopek jsou často zahaleny v mracích, pokrývají je husté jehličnaté lesy a jsou propojeny sedlem.
Celkem má Salina šest spících sopečných kuželů a všechny jsou zalesněny. Nejvyšším vrcholem je Monte Fossa delle Felci (962 m n. m.) a jeho „dvojče“ se jmenuje Monte di Porii.
Vzhledem k příznivým podmínkám měl ostrov vždy dostatek obyvatel. Na východním pobřeží byly nalezeny zbytky dvou prehistorických sídlišť z doby bronzové, které vybudovala Eolská civilizace. Bohužel, pak ostrov zpustošily divoké kmeny Ausonů a nějakou dobu zůstal neobydlen. Hlavní přístav a městečko Santa Marina je původní řecká osada ze 4. století před Kristem. Následovala římská éra a stopy po obou těchto obdobích najdete po celém ostrově - hrobky, obydlí, římské stavby, svatyně bohyně Artemis, později římské Diany a další. Pak byl ostrov Salina až do 16. století obydlen Byzantinci. Pěstovala se tu vinná réva a další zemědělské plodiny, těžilo dřevo. Ostrov byl plně soběstačný již v období středověku, což z něj činilo výjimečnou oblast. A nejinak je tomu i dnes. Od roku 1867 je totiž Salina plně autonomní a návštěvy ostrova vyžadují zvláštní povolení.
Na ostrově se ve velkém pěstují kapary a sladké bílé víno odrůdy Malvasia. Základem salinské ekonomiky je lesnictví a zemědělství. Kapary jsou nerozvité květy popínavého keře kaparovníku. Název pochází z arabského „cabir“ - pupen. Na Liparské ostrovy přinesli kapary obchodníci z Orientu. Časem sklizně je červen, poté se pupeny nakládají do hrubé soli a připravují ve sladko-kyselém nálevu. Jsou typickým znakem liparské gastronomie, protože se staly nedílnou součástí místních předkrmů, salátů, těstovin, všech úprav masa a ryb. Zapékají se i do chleba. Je jen otázkou času, kdy nápadití ostrované vyrobí i kaparovou zmrzlinu a granitu. Kapary jsou symbolem ostrova a na počest kaparového keře se zde každý první týden v červnu pořádá kaparový festival.
V roce 1994 proslavil Zelený ostrov britský režisér Michael Radford, který tu natáčel film Il postino - Pošťák s Philippem Noiretem v hlavní roli Pabla Nerudy. Natáčelo se ve vesničce Pollara, kde se nachází jen několik domečků a rybářských chýší vtesaných do skály na maličké pláži. Radford byl za film nominován dvěma Oskary a skalní vesnička je dodnes jednou z nejvyhledávanějších atrakcí Zeleného ostrova.
Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259285
DnesDnes189
VčeraVčera685
Tento týdenTento týden874
Tento měsícTento měsíc14693

Partnerské weby