Poštovní služby jsou pro nás běžnou každodenní záležitostí a pošta tu přece je skoro odjakživa. Samozřejmě i ona má svou historii, kterou si připomíná svět 9. října. Tento den je Světovým dnem pošty.
Různé instituce poslů a kurýrů sloužily kdysi většinou panovníkům, neboť včasné informace byly vždy nezbytné pro spravování státu a jeho bezpečnost. Vývoj byl zprvu velmi spontánní, zprávy byly svěřovány i vojákům a vyslancům.
Stálé profese poslů vznikaly však už ve velkých říších starověku v Persii, Indii, Číně, Mezopotámii, Egyptě, Řecku a především v Římě. Je zajímavé, že již tehdy byla poselská zařízení státní a soukromá.

Augustova vynikající síť silnic
Římská státní pošta „Cursus publicus“, založená císařem Augustem, představovala vrchol tehdejšího systému a její dokonalá organizace zůstala na dlouhá staletí nepřekonána. Využívala sítě vynikajících silnic protínajících celou říši v neuvěřitelné délce 100 000 kilometrů.
S rozpadem římské říše došlo i k postupnému rozkladu vytvořeného poštovního systému. Ve středověku tak byli využíváni opět spíše individuální poslové, které měly všechny významnější instituce od měst přes církve a kláštery až po knihovny. Teprve počátkem 16. století nastal další rozvoj poštovnictví, umožněný mimo jiné zlepšujícím se stavem hlavních evropských cest.

Počátky české pošty
Budoucí český král Ferdinand I. pro zřízení poštovních služeb využil práce i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru Antoniu Taxisovi, uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi Vídní a Prahou. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho volební kampaň.
Po krátkém provizoriu se hned roku 1527 začalo s budováním stálých poštovních stanic na trase Praha – Vídeň, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Vrchním pražským poštmistrem se stal synovec zmíněného Antonia Taxise Ambrož a po něm Kryštof Taxis. Poštovní monopol rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce 1564 však byl Kryštof Taxis pro dluhy a nepořádky sesazen a dokonce uvězněn.

Marie Terezie a její zestátnění
Císařovna Marie Terezie reformou v roce 1743 zestátnila poštovnictví v celé monarchii a umožnila tak jeho jednotné řízení a organizaci. Cestovní rychlost poštovních vozů v 18. století byla nízká, i když vzdálenost mezi poštovními stanicemi byla krátká (dvě míle) a umožňovala častou výměnu koní.
Změnu k lepšímu přineslo v roce 1823 postupné zavedení spěšných jízd (tzv. poštovských rychlíků) z Vídně do Brna, Prahy a Bratislavy. Cesta z Prahy do Vídně trvala 37 hodin, z Brna do Vídně 14 hodin, z Bratislavy do Vídně šest hodin. Obyčejná pošta z Prahy do Vídně šla tři dny, balíková čtyři. Na tu dobu určitě slušná rychlost.

Železnici doplňují automobily
Bouřlivý rozvoj železnice přinesl poště možnost spolehlivého a rychlého spojení, služby se staly kvalitnějšími a síť poštovních úřadů dále houstla. Kolem roku 1890 měla síť jen na území Čech kolem 1 000 poštovních úřadů.
Později došlo k zavedení automobilových pošt, které byly obdobou pošt vlakových a doplňovaly systém v hlavní síti. Mohly pružněji reagovat na mimořádnosti v dopravě a zajíždět na rozdíl od vlaků až na poštovní dvůr.
(luv)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1989846
DnesDnes36
VčeraVčera830
Tento týdenTento týden866
Tento měsícTento měsíc9462

Partnerské weby