Puškvorci se u nás daří na březích potoků a rybníků, v zamokřených příkopech i na vlhkých místech méně prosluněné zahrady. Do Evropy jej prý dovezli vojáci Alexandra Velikého z výpravy do Indie. Puškvorec měl rozmnožit významný vídeňský botanik, jehož

zásluhou se dostal do dalších botanických zahrad starého kontinentu.

Drogou jsou oddenky, které se po vykopání omyjí, rozřežou na kousky, zbaví jemných kořínků, listových zbytků a nechají se sušit, nejlépe při umělém teple. Obsahují ostře aromatické silice, hořčiny, třísloviny, glykosidy a menší množství vitaminu C. Tyto složky mají dobrý vliv na zažívací trakt. Čaj z puškvorce je třeba pít s rozvahou, protože ve vyšších dávkách může podráždit žaludeční sliznici. Již ve starověku byl v oblibě oddenek drcený na prášek, který se používá i dnes. Bohužel, je nejen léčivý, ale velké dávky mohou působit na centrální nervový systém a přivodit až halucinace. Rozumné užívání může zlepšit trávení, zmírnit nadýmání a omezit tvorbu kvasných procesů v trávicím traktu.

V minulosti se z puškvorce vyráběla tinktura, která se kapala na kostku cukru a užívala před jídlem k podpoře trávení. Puškvorcová silice nachází uplatnění i v kosmetickém průmyslu. Má dezinfekční a dezodorační účinky, přidává se do koupelí k prokrvení pokožky, hlavně při prochlazení a omrzlinách. Ojediněle se přidává do léčivých mýdel, lihový výtažek do ústních vod a zubních past. V lidové kosmetice a léčitelství do kloktadel a při mytí vlasů k jejich posílení a prokrvení pokožky hlavy.

(vít)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184868
DnesDnes53
VčeraVčera536
Tento týdenTento týden53
Tento měsícTento měsíc11807

Partnerské weby