Dávej pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit. Známé přísloví, které ovšem má něco do sebe. Při svých představách o budoucím životě vycházíme totiž z momentální situace, v emočním vypětí si přejeme velmi obecně, často

chceme všechno hned, bez ohledu na to, že v příštích dnech může být vše úplně jinak.

Chci a nechci

Kdysi si jedna žena přála zvláštní věc. Přišla do kostela, zapálila svíčku a prosila Boha o službu. Čekala dítě a chtěla, aby bylo nějak výjimečné. Nechtěla obyčejné dítě. Bůh její prosby vyslyšel. Narodil se postižený jedinec, který skutečně obyčejný nebyl. Trest, nebo vyslyšené přání? Pravdou nejspíš je, že bychom měli velmi dobře zvážit, po čem toužíme.

„Chtěla jsem peníze, prostě jen peníze,“ tvrdila Lada, když jí došlo, že se její přání skutečně vyplnilo. Ale určitě ne způsobem, o který by stála. Se dvěma dospívajícími chlapci zůstala po rozvodu sama, a i když zrovna nestrádala, bála se, že nezvládne dát synům to, co chtějí. Zakoupila si tedy sošku Panny Marie a pravidelně zapalovala svíčku. Vždy, když svíce vzplála, vyřkla své přání – chtěla více peněz. Doufala, že ji vesmír vyslyší. Po několika týdnech zjistila, že má rakovinu prsu. Následovala složitá operace a léčba, po které zůstala plně invalidní. V práci o ni ale stáli, takže když se zcela zotavila, nastoupila zpět do zaměstnání. Najednou zde byly dva příjmy. Skutečně měla víc peněz. Evidentně si vesmír cestu našel sám, když ji nikdo neurčil.

„Nesnášela jsem svou práci, nechtěla jsem už dál chodit tam, kde mě čekala jen monotónní činnost, špatný kolektiv a málo peněz. Bála jsem se ale udělat rozhodnutí. Odejít a jít jinam, přece jen zde byla alespoň nějaká jistota. V duchu mi ale běžela jedna jediná myšlenka prakticky pokaždé, když jsem do práce odcházela. Nechci tam být! Nechci tam chodit!“ vypráví Růžena. Možná díky zamyšlení, možná díky náhodě ji právě cestou do práce jednou srazilo auto. Sice přežila, ale ne bez následků. Po ochrnutí zůstala na vozíčku a do práce už nikdy chodit nemusela.

Z uvedených příběhů mrazí, ale jsou jasným důkazem, že bychom měli dobře přemýšlet, než vyslovíme něco, co se setká s „pochopením“ a bude vyslyšeno. Jak je vidět, myšlenka je také silným nábojem vyslaným kamsi do prostoru.

Láska na zakázku

„Byla jsem delší dobu sama a moc chtěla partnera. Potkávala jsem v autobuse cestou do práce muže, který mi byl sympatický, možná se dokonce i zamilovala. Tolik jsem si přála, aby mě oslovil, abych s ním mohla být,“ vypráví Lenka. Stalo se. Muž Lenku skutečně jednou oslovil a pozval na kávu. Okamžitě přeskočila jiskra. „Netrvalo dlouho, chodili jsme spolu jen pár měsíců, a vzali jsme se. Byl ale tak úžasný! Pozorný, milý a hodný.“ Jenže krátce po svatbě padla první facka, když se Lenka nestihla vrátit včas domů z práce. Následovaly další, stačily hlouposti, aby ji její milovaný muž měl možnost zbít. Ukázalo se, že chorobně žárlí, vše mu vadí. Dozvěděla se, že vůli násilnické povaze skončily všechny jeho předešlé vztahy. Ale přání i zde bylo vyslyšeno.

Láska má ovšem mnoho podob a vesmír je zná všechny. Právě k lásce bývá cesta hodně snadná, což poznal i Radek. „Neměl jsem moc štěstí, ženy, tedy ty, které bych já rád měl, nechtěly mě. Tolik jsem si přál milovat, prostě jen milovat a být milován.“ Moc rád běhal a jednou, když se zase rozhodl pro svou oblíbenou trasu, potkala ho zvláštní věc. „Musel jsem se vydýchat, zastavil jsem se, předklonil a… slyším divný zvuk. Pak zase nic. Asi se mi jen něco zdálo, chtěl jsem běžet dál. Jenže pak znovu. S přestávkami šel z jedné strany divný nářek, tak jsem šel za zvukem. Konečně začal sílit a já se tak mohl lépe orientovat. Uviděl jsem maličké kotě, bylo celé urousané a mělo něco s nožičkou, tolik naříkalo. Popadl jsem ho a utíkal rovnou k vozu. Veterinář mi sdělil, že ho nejspíš pokousal pes nebo nějaké divoké zvíře a dal mi instrukce, jak maličké koťátko krmit. Mělo štěstí, jenže já také,“ směje se Radek. „Toho drobečka jsem si vypiplal a moc se zamiloval. A můj Čertík, jak mu říkám, také. Je můj životní kamarád, ale i láska!“

Nutno dodat, že Radek pak poznal i kočku dvounohou a dnes mají krásného syna. Čertík je miluje všechny. Je tedy skutečně velmi milován hned několika bytostmi a on sám moc miluje je.

Tady vesmír zapracoval skvěle, ale dost možná jen proto, že šlo o tak krásný cit, jako je láska. Tou čistou, bez podmínek, nejspíš nic zkazit nelze.

(nad)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199740
DnesDnes517
VčeraVčera549
Tento týdenTento týden3242
Tento měsícTento měsíc9490

Partnerské weby