...Stará vila, kam se právě nastěhoval mladý pár, působila dojmem sídla dávno zchudlého šlechtice. Z nádherné stavby zahalené do oprýskaných omítek vybíhaly dvě obrovské terasy s výhledem na zpustlou zahradu a špinavé zarostlé jezírko. Paní Andrea

viděla skrze celou tu zanedbanost nesmírnou krásu. Její manžel Daniel zase hromadu práce a investic. Čtyřletý ohař Bert pojal tohle místo jako spoustu příležitostí k dobrodružství a neustále radostně mizel a zjevoval se v hustých křovinách.

První večer v novém domě se rozhodli oslavit večeří ve dvou a vínem. Zatopili v krbu a pustili tichou hudbu. Andrea byla nadšená. Daniel se tvářil přívětivě a snažil se nekazit jí radost skeptickými výpočty, za jak dlouho a za jakou cenu bude dům vypadat k světu. Navíc v myšlenkách stále odbíhal k plánované brzké služební cestě za oceán.

„Nebudeš se tu sama bát?“ zeptal se nakonec.

„Nebudu. Přijde mi, že sem patřím víc než kamkoli jinam. A taky mám Berta,“ usmála se.

Ten zrovna chodil se vztyčenou hlavou kolem krbu, občas se zastavil a zahleděl šikmo do prázdna, posadil se, vstal a pokračoval. Jako by někoho sledoval.

Další dny Andrea pozorovala, jak Bert kouká upřeně do prázdné chodby a vrtí ocasem, vrčí bez důvodu, někomu neexistujícímu nosí balónek...

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199740
DnesDnes517
VčeraVčera549
Tento týdenTento týden3242
Tento měsícTento měsíc9490

Partnerské weby