Odborníci na paranormální jevy tvrdí, že zrcadla mohou být vstupní branou pro duše, ale i pro energii, která se sem za normálních okolností nemá možnost dostat. Také tvrdí, že díky zrcadlům můžeme nahlédnout do paralerních vesmírů. V každém případě jsou zrcadla obestřena

velkým tajemstvím.

Zrcadlo zabiják

Vyrobil ho Luis Arpo, který se zabýval černou magií a znal se s Madame de Pompadour. Rám z pozlaceného mahagonu zdobili dva andílci. První, kdo ho vlastnil, byl bankéř Kirakos Gandzaketsi a zakoupit ho měl v roce 1769. O pár týdnů později byl nalezen mrtvý, smrt se zdála být nešťastnou náhodou, alespoň tak to vyhodnotila policie.

Za pár let jej vlastnila Maria Antoanetta, údajně v něm měla spatřit zvláštní výjev, který ji velmi vyděsil. Uviděla dívku jdoucí na popravu gilotinou. Viděla svou vlastní smrt? V každém případě se po tomto incidentu zrcadla zbavila. Bohužel ji to před osudem nezachránilo.

Zrcadlo putovalo od jednoho vlastníka k dalšímu, a když nezemřel za záhadných okolností, prostě zmizel. Zahrálo si svou roli i mezi nacisty. Zrcadlo vlastnila manželka markýze de Fornaroli. Když na jeden ze svých večírků sezval markýz esa wehrmachtu, stala se zvláštní věc. Markýzova manželka v noci zmizela! V jejím pokoji byl velký nepořádek, jakoby se s někým prala. Ale po markýze nebylo ani stopy. Ani další šetření nepřineslo žádné výsledky, nebyla k nalezení, nenašla se jediná stopa, která by vedla k odhalení záhady.

Zrcadlo odpočívalo v policejním skladu, odkud ale bylo odcizeno v roce 1997. Nový majitel by se měl mít na pozoru, pokud je tedy ještě mezi živými. V každém případě se ve francouzských novinách objevil inzerát s varováním, aby zrcadlo nikdo nekupoval, ani se nezdržoval v jeho blízkosti.

Brána na onen svět

Dr. Raymond Moody je známý lékař, zabývající se životem po smrti. Jeho knihy, popisující prožitky pacientů, kteří se ocitli mimo tělo a měli zážitek blízký smrti, se staly bestsellery. I samotný lékař měl stejnou zkušenost, možná proto šlo jeho bádání ještě dál.

Vymyslel, jak umožnit těm, kteří ztratili své blízké, se s nimi ještě jednou setkat. Celý trik spočíval v tom, že lidé seděli v kabinkách se zrcadly, do kterých se dívali. Zrcadla byla umístěna tak, aby v nich lidé neviděli sami sebe, ale mohli sledovat výjevy, nerušené žádným dalším odrazem.

Výsledkem je zkušenost možná stovek jedinců, jež se skutečně setkali s těmi, kteří je opustili. Někdy hned při návštěvě, někdy o něco později. Nejspíš by se ale mělo vše odehrávat pod odborným dohledem. Dr. Moody totiž metodu přesně popisuje a doporučuje, jak si stejný zážitek dopřát i v domácích podmínkách.

„Měla jsem konkrétní přání někoho spatřit,“ popisuje Dana. „V ložnici jsme měli zrcadlo, které jsem k pokusu použila. Jednou, když mi bylo umožněno být sama doma, pustila jsem se do dobrodružství. Sedla jsem si na postel a postupovala podle návodu. Dlouho se nedělo nic, po nějaké době se mi ale v zrcadle začaly objevovat jakoby mraky. Zaplavil mě zvláštní pocit, že se konečně dostávám do jiného světa. Pak se v zrcadle objevila silueta ženy. Jenže následně se odehrálo něco hodně zvláštního. Ozvala se děsivá rána, ložnice sousedí s kuchyní a zdálo se, že v kuchyni snad něco hodně těžkého spadlo. Vystřelila jsem doslova z postele a šla se podívat. Nic. Náš pejsek ležel na křesle a jen mírně zvedl hlavu. Nic tedy neslyšel. Ani já nic nenašla, netuším, kde se rána vzala. Možná jsem jen dostala znamení, že mám pokus ukončit.“ Pokrčila rameny Dana.

Vstup do světa duchů?

„Museli jsme oslovit senzibila, už jsme prostě nevěděli, co máme dělat,“ svěřila se Rita. Dále popisovala, jak se v jejich bytě začaly dít hodně divné věci. V ložnici, kde bylo na skříni velké zrcadlo, se objevovaly stínové postavy. U Rity a poté i u jejího muže, došlo dokonce i k napadení neznámou silou.

„Něco mi sedělo na hrudi, alespoň tak to vypadalo. Nemohla jsem dýchat, bylo mi zle, ten tlak na hrudníku byl hrozný. Nebylo ale co sundat, nic jsem neviděla. Vyprávěla jsem to příteli, ale ten se přiznal, že má stejný zážitek. Dcera se začala bát ve svém pokojíku. Chodila za námi nejdříve v noci, pak i ve dne. Samy se spouštěly hračky, cosi do ní strkalo, dokonce popisovala nějakého pána, kterého se prý velmi bála.“ Líčila Rita.

„Když jsme oslovili senzibila, vyčistil nám byt. Něco provedl i s námi. Dal nám za úkol zakrýt zrcadla v ložnici. Nařídil nám, že je nemáme za žádnou cenu odrývat. Tak jsme splnili vše, co chtěl a světe div se, máme klid. Od té doby žijeme spokojeným životem bez záhadných událostí,“ raduje se.

Je evidentní, že bychom měli být u zrcadel velmi opatrní a nepokoušet nic, byť nevědomky, čeho bychom mohli později litovat.

Naďa Kučerová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2183553
DnesDnes362
VčeraVčera516
Tento týdenTento týden2583
Tento měsícTento měsíc10492

Partnerské weby