Lechův kámen, mohutná skála vyrůstající na konci posledního výběžku Českomoravské vrchoviny, označuje střed jednoho z nejstarších a nejdůležitějších českých hradišť - Zlíč. Zdejší legendy patří mezi vůbec nejstarší u nás. Zaznamenal je už kronikář

Dalimil. Podle legendy až k hoře Říp táhl kmen Čechů společně, ale zatímco vojvoda (praotec) Čech už v dolním Polabí zůstal, jeho údajný bratr Lech s částí Slovanů táhl dál na východ. Podle jednoho výkladu se Lechův klan usadil ve východních Čechách, ale podle jiných pramenů položil základ budoucího polského národa.

Tak či tak, Lechův kámen tyčící se na strategické výšině, obtékané říčkou Vavřinec, označuje místo, kde se praotec Lech rozhodl postavit na ostrožně mohutné hradiště Zlíč. To mnohem později dostalo jméno Stará Kouřim. Nebyl ale první, koho to napadlo. Četné archeologické nálezy potvrzují, že lidé zde žili už v pravěku. Po Lechovi zdejší mohutné hradiště chráněné hned třemi pásy valů a hradeb, jež ve své době bylo jedno z nejdůležitějších v české kotlině, držel kmen Zličanů. Tento rod, jemuž podle Dalimila patřilo velké území Čech na východ odtud a na jih až k šumavským hřebenům, se svého času střetl v souboji o nadvládu nad všemi českými kmeny i s Přemyslovci, které vedl kníže Václav.

Boji zabránilo Boží znamení

Jedna z legend praví, že na počátku 10. století zde sídlil výbojný vládce Zličanů Radslav. Ten ve snaze získat hegemonii nad všemi Čechy vytáhl proti Václavovi a oblehl jeho hraniční hradiště Žitomíř (dnes Přistoupim u Českého Brodu). „Celé Zlíčsko zvedl k šturmu, udělal to z nerozumu“, píše o tom ve své veršované kronice Dalimil. Radslavovi vyjel vstříc v čele českého vojska kníže Václav a podle starých slovanských (ale i keltských) zvyků vyzval Radslava na souboj, který by tak jejich spor vyřešil bez zbytečného zabíjení řadových vojáků. Radslav se však přímého boje bál, stejně jako silnějšího Václavova vojska, a tak se knížeti pokořil pod záminkou, že uviděl boží znamení (měl to být zářící kříž). Následně byl mír schválen na žitomířském hradišti.

Podle vyšetřovatelů paranormálních jevů se ve středověku na Lechově skále konaly - podobně jako na Čertových kamenech v Jeseníkách - slety čarodějnic z celých Čech. Lidé i proto věřili, že skála má magickou moc. Říkalo se, že kdo ji na Štědrý den o půlnoci bez nadechnutí třikrát obskáče po jedné noze, tomu se skála otevře a vydá poklady ukryté v jejím nitru. Badatel J. V. Grohmann situoval podobné magické místo jen o necelý kilometr dál, kde se nachází další bájné místo - Libušino jezírko. V minulosti mělo velikost až 80 x 18 metrů a bylo strategickým zdrojem vody pro pevnost. Ochraňovala je speciální hradba, ale nyní puklinový pramen většinou zcela vysychá. Zdejší poklady hlídá přízrak Bílé paní (údajně duch samotné kněžny Libuše), která se zde tu a tam zjevuje.

Petr Blahuš

 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216834
DnesDnes146
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1231
Tento měsícTento měsíc9359

Partnerské weby