Ačkoli první obecné zprávy o tajném přestěhování kostí Jana Žižky pronikly mezi kališnický lid už kolem roku 1471, tedy ještě v závěru panování krále Jiřího, ukrývaly se ostatky vojevůdce v hrobce jiného významného čáslavského představitele husitského hnutí - Michala

Koudele ze Žitenic - téměř půl století.

V roce 1523 ale zachvátil Čáslav obrovský požár a při odstraňování trosek vyhořelého kostela sv. Petra a Pavla se objevila i truhla, kde byla nejen Žižkova kostra, ale také část jeho osobních věcí. Později zde vznikla díky významné protestantské církvi v Čechách celá Žižkova hrobka, nad kterou navíc visely jeho artefakty: „Jest v městě Čáslavi v kostele svatých Petra a Pavla, u jednoho pilíře hrob kamenný, nad zemí pět pídí zvejší a zdýlí vosmi a zšíří půl pátý pídi, a na něm svrchu vytesaný obraz jeho v celém kyrysu a helm na hlavě otevřený s hřebenem, v pravé ruce palcát držící a po levé meč, a erb, na něm kalich vytesaný, a z druhé strany u pravé nohy též kalich a vokolo toho vůdce text patrný literami velikými tento zapsaný: Anno 1424 die Jovis ante festum Galli vita functus Joannes Zizka a Calice, rector rerum publicarum laborantium in nomine et pro nomine Dei. Hoc templo conditus est.“ Tolik Kronika česká.

Marné hledání nepřátel

Klid ale Jan Žižka neměl mít ani nyní. Už v roce 1547, rok po potlačení prvního povstání českých stavů, zavítal do Čáslavi císař Ferdinand I. a nad Žižkovým hrobem pronesl: „Bestie před sto lety zemřelá, a dosud budeš děsit živé?“

V roce 1620, po porážce na Bílé Hoře, propukla v Čechách nová vlna katolického rovnání pořádků. Už v roce 1621 byl ukraden Žižkův palcát a poslán papeži do Říma jako dar. O rok později byli z města vyhnáni protestantští kněží, zůstal jen kaplan Matouš Ulický, který uprchnul do exilu v roce 1624. A přesně 100 let po prvním objevení Žižkova hrobu přijel do Čáslavi fanatik Vilém z Vřesovic, aby našel a jednou provždy zničil Žižkovo tělo. Pozdě.

Jak uvádí Jan Ámos Komenský „…avšak hluboko velmi kopavše, nic nenalezli kromě púrachu. I obrátili vzteklost na hromový kámen. Ten ztloukše, s prachem hrobu toho z kostela vynesli a v písek rozdrtili, tak se nad mrtvým, kterýž je živé turboval, pomstivše.“ Žižkův hrob už byl prázdný! I když obrátili kostel vzhůru nohama, nic nenašli.

„V městě Čáslavi hrob kamenný Jana Žižky, rytíře českého, stlouci a zkaziti pan Vilém dal, jako by dovedl něco slavného,“ popsal událost Mikuláš Dačický ve svých Pamětech. Od té doby se začaly v Čáslavi množit legendy o „Žižkově zázraku“, se kterými ani 160 let trvající „doba temna“ (do vzniku Tolerančního patentu) nic nesvedla.

Statečný Matouš Ulický

Za to lze vděčit právě kaplanu Ulickému. Byl to nejspíše on, kdo nechal tajně kolem roku 1621 - 22 zhotovit v kostele skrýš ve stěně kaple a ukrýt zde těsně před příjezdem Viléma Vřesovce - už podruhé - kosti mrtvého vojevůdce, jehož se mnozí báli ještě 200 let po jeho smrti. Ulický je také autorem letáku, použitého při jednom z posledních povstání Čechů proti Vídni, které zasáhlo oblast kolem Čáslavi a pod Železnými horami v roce 1627: „Ó ty srdce české, někdy lve udatný a silný, pozdvihni rukou opuštěných, posilň se, nespi na obě uši, ale prociť, ó národe český..!“

Povstání však bylo přesilou poraženo a Matouš Ulický, který se tajně vrátil bojovat do své vlasti, byl zajat a strašlivě mučen. Kat mu nakonec nejprve usekl pravou ruku, pak hlavu, jeho tělo rozčtvrtil, střeva mu dal do košile a zbytky jeho zmučeného těla napíchl na čtyři kůly. Hlavu pak přibil na pátý kůl.

Šťastně nalezené ostatky

Tajný úkryt pod věží se povedlo v kostele Petra a Pavla odhalit až po téměř 300 letech - 21. listopadu 1910 při opravě kaple Panny Marie Čáslavské. V úkrytu zde spočíval zbytek původní hliněné mísy, kus dřeva, mech, kterým byla mísa kdysi vystlaná, a pak hlavně několik kostí a zubů. Největší senzaci ale vyvolal kus lebky, na kterém byla jasně patrna nad očním obloukem jizva po zranění. Výzkumu lebky se věnovali profesoři Jindřich Matiegka, Otakar Hněvkovský či Emanuel Vlček a konstatovali, že se z největší pravděpodobností jedná o lebku Jana Žižky. I nadále částečně panující pochybnosti pak zcela vyvrátil výzkum nejnovějšími vědeckými metodami a měřeními světově proslulého maďarského vědce Imre Lengyela, který v roce 1981 bez pochybností potvrdil, že se nejedná o podvrh a ostatky lze ztotožnit s českým národním hrdinou.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217275
DnesDnes70
VčeraVčera517
Tento týdenTento týden1672
Tento měsícTento měsíc9800

Partnerské weby