2811proc 1Žádná zbraň ve středověku nezabíjela přesněji, rychleji a bezpečněji než střely anglických lučištníků. Nespočet evropských velmožů, králů, knížat, baronů a hrabat - elita rytířstva - padl se šípem v hrudi. A ne ledajakým. Kmeny Anglů, Sasů a Jutů začaly osídlovat

Anglii v 5. století n. l. Ohromný ostrov pokrývaly v tu dobu husté lesy plné divoké zvěře a osídlenci získávali potravu lovem, a to střelbou z luku. Používat velké luky jako zbraň začali určitě Vikingové v 9. století v době velkých expanzí. V Chaitchabu, pobřežním obchodním centru, našli archeologové ve výkopech luk Vikinga, k jehož napnutí bylo zapotřebí síly sta anglických funtů (45 kg). Byl to očividně válečný luk. Dlouhé anglické luky (téměř dvoumetrové) se vyráběly z evropského tisu, síla natažení byla od sta do 185 anglických funtů (asi 85 kg). Šípy byly dlouhé přes 80 cm. Hroty šípů se už ve 13. století kovaly z kalené oceli, což střelám přidávalo velkou rychlost a průbojnost. Hroty, tak zvaná šídla, připomínající tvarem ševcovské šídlo, probíjely ze vzdálenosti 80 metrů ocelový plát o síle 1,5 milimetru. K vítězství v bitvě tak stačilo mít lučištníky a ani jich nemuselo být mnoho. Jejich oddíly sehrály významnou roli například v bojích Angličanů se Skoty ve 13. – 14. století.

Vražedný déšť střel

První salvu proti pěšákům a jízdě vypouštěli lučištníci na vzdálenost 200 metrů. Byli schopni vystřelit šest šípů za minutu, což pro nepřítele znamenalo, že se dostal do vražedného „deště“. Lučištníky kryla jízda za pomoci těžce ozbrojené pěchoty. Jiní se skrývali za dřevěnými kůly zabodnutými do země, představujícími přenosný taras. Technika střelby z luků, zdokonalovaná v průběhu válek se Skoty, pomohla Angličanům vyhrát dvě důležité bitvy ve Stoleté válce s Francií.

Tragické ztráty Francouzů

V bitvě roku 1346 proti sobě stanulo 13 tisíc anglických bojovníků (téměř polovinu z nich tvořili lučištníci) a 40 tisíc Francouzů. Díky lučištníkům přečkala anglická armáda šestnáct těžkých útoků francouzské jízdy a pěchoty. Výsledky bitvy ohromily vítěze i poražené – před řadami anglických vojáků se vytvořil kilometr dlouhý val z mrtvých těl padlých Francouzů. Zatímco Angličané měli jen sto padlých, Francouzi ztratili téměř dva tisíce rytířů a deset tisíc pěšáků. Podobně skončila o 70 let později i bitva roku 1415 - devět tisíc Angličanů (z toho šest tisíc lučištníků) pod velením Jindřicha V. nastoupilo proti 40 000 Francouzům. Nejlepší rytíři Evropy opět vyrazili do útoku a dostali se pod šípy anglických lučištníků. Když nastal večer, Angličané napočítali 300 padlých. Francouzi ztratili přes jeden a půl tisíce rytířů a devět tisíc pěšáků…

Mušketa je lepší než luk

Luky se vyráběly z tisů, které se do Anglie dovážely hlavně ze Španělska a Itálie. Podle archivních dokumentů z roku 1523 jen v Toweru u Londýna bylo uskladněno 11 tisíc bojových luků a šest tisíc připravovaných, 384 tisíc šípů a 86 400 tětiv. Boj s lučištníky byl tak rozhodující, že stateční rytíři umění vládnout mečem, kopím a sekyrou vlastně ani nepotřebovali. Lučištníky ale definitivně vytlačily z bojů střelné zbraně. Dne 26. října 1595 se rozhodla anglická královna Alžběta I. při potlačení vzpoury v hrabství Hampshire nahradit posledních sto bojových luků mušketami. Historie dlouhých anglických luků skončila, ale jako sportovní zbraň jsou luky dodnes oblíbené v mnoha zemích.

(ksa)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201508
DnesDnes26
VčeraVčera553
Tento týdenTento týden1182
Tento měsícTento měsíc11258

Partnerské weby