0706proc 1Jako maják nebo strážní věž se vysoko nad Poohřím tyčí zbytky hradu Košťálov. Jeho panstvo bylo tak pyšné a prostopášné, až je za to sám Bůh potrestal. Stalo se tak v červenci Léta Páně 1372, jak je zaznamenáno v kronice Beneše Krabice z Veitmile. Ten o pozoruhodném jevu, ke kterému došlo v sále

hlavní obytné věže hradu, napsal: „Přihodilo se tak, jakž lidé obyčej měli, na ten čas rozpustile chodili v krátkých sukničkách s dlouhými u škorní špicemi - i chtě Pán Bůh ukázati, že jemu se to nelíbí, dopustiti ráčil jednoho dne měsíce července roku 1372 velké hromobití a vtom udeřil hrom na zámek, jenž sluje Košálov nebo jinak Košťálov. A tu byl purkrabí Albrecht ze Slavětína, i urazil jemu hrom obě u střevíců špice, jedním udeřením též i manželce jeho, však nohám jich nic neuškodil. A to se na ten den na několika místech přihodilo…“

Sedlák si pokladu neužil

Panstvo držící od 14. století Košťálov bylo ovšem nejen vyfintěné, ale také patřičně kruté a hamižné, a tak není divu, že se mu v podzemí hradu brzy podařilo nashromáždit obrovský poklad. Tak velký, že jej podle místní legendy střeží pes s ohnivýma očima. Jen jednou za rok se člověk může k bohatství přiblížit, a to na Květnou neděli. V okolí Košťálova se věří, že se to někdy v polovině 18. století jednomu sedlákovi z Třebenic podařilo. Našel tu správnou jeskyni ve skále, na které hrad stojí, a tou vnikl do nitra hory. Podařilo se mu lstí odehnat psa a nabrat si peněz, kolik se mu jich do kapes vešlo. Protože to byl ale člověk zlý, zjistil doma, že si místo zlata přinesl do statku jen bezcenné železné střepiny. A do rána zemřel na mrtvici.

Štěstí v něštěstí

Jindy se podařilo o Velikonocích nalézt cestu ke košťálovskému pokladu chudé pasačce, která na svazích hradního kopce pásla své stádo. Měla u sebe malé dítě, které vzala s sebou do podzemí, ale v úžasu nad bohatstvím, které tu spatřila, ho tady zapomněla. Na rozdíl od zlata, které si vzala s sebou ven na povrch. Skála se za ní ale zavřela a uvěznila její nevinné dítě v hlubinách země. Příliš pozdě zjistila žena, co je jejím největším bohatstvím na tomto světě, ale stal se zázrak - o své zlato sice přišla, podobně jako onen sedlák, ale když se na Košťálov za rok o Květné neděli zase vrátila, našla dítě v podzemí zcela v pořádku. Po celou tu dobu se o něj totiž starala košťálovská Bílá paní. Hrad navštívil v roce 1833 známý bard a milovník hradních zřícenin Karel Hynek Mácha a Košťálov dvakrát namaloval. Jeho obrázky se v knize Hrady spatřené zachovaly dodnes.

(bla)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201522
DnesDnes40
VčeraVčera553
Tento týdenTento týden1196
Tento měsícTento měsíc11272

Partnerské weby