2717bylinky jaraKdo by neznal pampelišku. Tato léčivá bylina je také známá pod názvy hadí mlíčí, husí kap, kačenec, kněžská pleš, lucerničky, lví zub, pamprlice, počůránek, smetaník a existuje mnoho dalších. První lístky pampelišek raší brzy na jaře a hlavní květová sezóna začíná v první polovině dubna a trvá přibližně tři

týdny na jedné lokalitě. Nejen o tom, jak lze pampelišky využít v kuchyni, jsem si povídala s „kytkožroutkou“ Janou Vlkovou, profesionálkou v oblasti jedlého kvítí a býlí, která je navíc autorkou knihy Pampelišky k jídlu.

pampeliškovéJani, jak bys charakterizovala „kytkožroutství“? Je to životní styl?

Naučit se poznávat jedlé kvítí a býlí a vařit s ním, to je především nádherné dobrodružství. Dobrodružství, které nikdy nekončí. Jedlé byliny a dřeviny rostou nejen v divoké přírodě, ale i v zahradách. V každém okamžiku jsou možnosti konkrétního místa jedinečné. V přírodě se nic neopakuje stejně. Naši předkové uměli tyto možnosti využít díky zkušenostem předávaným z generace na generaci. Dobře věděli, že jedlé rostliny patří do každodenního jídelníčku po celý rok. Uměli využít jejich kulinární potenciál i léčivé vlastnosti - obojí najednou a podle aktuální potřeby. Často neměli čas se nad jejich účinky zamýšlet a využívali je jednoduše intuitivně. Lidské tělo si za stovky generací naučilo brát z rostlin vše potřebné. My, Evropané, máme metabolismus naučený na rostliny mírného pásma, zatímco třeba Eskymáci si umí poradit s dary tundry, obyvatelé Sahary dovedou vařit z darů pouště. Náš organismus je zvyklý i na „dávkování“ obsahových látek v rostlinách a jejich velikou různorodost. Blahodárný vliv rostlin spočívá i v naší připravenosti zpracovávat je v jejich nesmírné pestrosti a v rozumných množstvích. Žádné jednorázové užívání výtažků, kapslí a tinktur nikdy nenahradí čerstvé býlí a kvítí. Navázat na znalosti předků je jednodušší, než by se čekalo. Výmluvy na uspěchanou dobu moderních technologií neobstojí. Za svůj talíř je každý odpovědný od chvíle, kdy si na něj umí sám naložit, což je asi tak od začátku puberty, až do okamžiku nemohoucnosti.

Pampelišky patří k jarním bylinám a roste jich všude hodně. Proto je tvá nová kulinární monografie právě o nich?

Tak jako pampelišky jsou dostupné jen málokteré byliny. Ale je i řada jiných důvodů, proč jsem se zaměřila právě na ně a proč je mám ráda. Vše z nich je jedlé. Tedy skoro vše. Jídla se dají připravit z kořenů, listů, poupat i květů, jedinou výjimkou je chmýří. Pampeliškové květy podle mě na talíři začínajícího lovce květů vzbuzují důvěru. Jsou nádherné a jejich jasně žlutá barva působí optimisticky.

Co všechno se tedy dá z pampelišek uvařit?

Klidně celé menu, pampelišky mohou být součástí polévek a salátů, hlavních chodů i dezertů. I když přiznejme si, že ačkoli pampeliška vypadá sladce, její květy se do dezertů zapracovávají poněkud obtížně. Většinou zůstanou spíš dekorací než jejich nerozdílnou součástí. Části pampelišek se jinak samozřejmě dají konzervovat ve slaném i sladkém nálevu, výborné jsou třeba pampeliškové kapari z nerozvinutých poupat. Z kořenů lze pro změnu vyrobit cikorku, takže si můžete uvařit i pampeliškovou kávu.

Pampeliškové 2Můžeš našim čtenářům dát nějaký tip, jednoduchý a rychlý recept?

Co třeba salát s modrým sýrem, ořechy a brusinkami? Sladká chuť sušených brusinek se nádherně snoubí s mírně hořkými pampeliškovými listy. Tuhle kombinaci mi odhalila americká přítelkyně, u níž jsem byla před lety na návštěvě. Na salát je potřeba 200 g pampeliškových listů, ocet, hořčici, sůl, pepř, olej na klasickou zálivku, 100 g modrého sýra typu niva, 100 g vlašských ořechů, 100 g sušených brusinek. Pampeliškové listy se dobře omyjí a nakrájejí napříč na plátky. Zálivka se připraví tak, že se v octu rozmíchá hořčice, sůl a pepř. Přidá se olej a vyšlehá v hladkou emulzi. Listy se vloží do mísy, svlaží zálivkou a nechají odpočinout. Mezitím se na kostičky nakrájí sýr, nasekají ořechy na hrubo a spolu s brusinkami se vše vmíchá do salátu. Dozdobit ho lze dalším dostupným jarním kvítím - petrklíči, plicníky či fialkami. Přeji všem dobrou chuť!

Lucie Zemanová

Foto: Archiv Jany Vlkové

pampeliškové 1DODATEK

Jana Vlková vystudovala ekologii na Přírodovědecké fakultě UK a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Na začátku pracovní kariéry, při mateřské dovolené, překládala z francouzštiny. Později působila jako novinářka se zaměřením na cestování a gastronomii. Vaření a jídlo ve všech podobách je její velkou vášní, a stejně tak to platí pro květiny. Dlouholeté zkušenosti z těchto oborů se postupně spojily a Jana se dnes považuje za první profesionálku v oblasti jedlého kvítí a býlí. Je autorkou knih Květinová kuchařka (2015) a Notes Květinové kuchařky (2016) . Po roční pauze vydala vlastním nákladem knížku Kytky k jídlu v receptech i herbáři. Když nepíše kuchařky, pořádá terénní semináře pro veřejnost, teambuildingové akce a kulinární workshopy pro firmy, školy a nadšené skupiny. V roce 2016 založila výukové centrum jedlých květů, což je přírodní zahrada s pečlivě budovanou botanickou sbírkou. Všechno, co potřebujete vědět o jedlém kvítí a býlí, najdete na jejím webu - www.kytkykjidlu.cz.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201520
DnesDnes38
VčeraVčera553
Tento týdenTento týden1194
Tento měsícTento měsíc11270

Partnerské weby