Rok 2012 můžeme nejen ve světě, ale právě tak i u nás z meteorologického hlediska hodnotit jako značně extrémní. Jarní ničivá sucha na mnoha místech v létě a na podzim vystřídaly prudké deště, bouře a vichřice. Dne 20. srpna 2012 pak naměřili v Dobřichovicích u Prahy 40,4 stupně Celsia. Jednalo se o nejteplejší den, jaký byl u nás naměřen, neboť se jednalo o celorepublikový rekord. V srpnu pak padaly teplotní rekordy i na mnoha jiných měřicích stanicích, přičemž vedra dosahovala větší intenzity než bývají v přímořských oblastech na jihu. Po teplotně nadnormálním září a při teplé povětrnosti až do 25. října však došlo k prudkému ochlazení, takže od 27. října do počátku listopadu mrzlo a sněžilo nejen na horách, ale i v nižších polohách. Někde se pak sněhová pokrývka udržela až několik dní. Tomuto nezvykle silnému ochlazení na konci října předcházela řada dějů v přírodě. Pozorovatelé si všimli, že například jelení zvěř scházela ze svých říjišť na hřebenech hor do nižších poloh. Stěhovaly se též vrány a sýkorky přilétaly už v předstihu ke krmítkům domácí drůbeže.
O tom, že by mohla do určité míry nastat rovněž extrémní zima pak napovídají další děje v přírodě. Podle zkušeností našich předků z pozorování přírody očekávají třeba starousedlíci v Krušných horách zimu se spoustou sněhu. Vycházejí přitom z toho, že se letos urodilo málo jeřabin, což bývá často předzvěstí mimořádně bohaté zimy na sníh. Rovněž podle klimatologů, meteorologů i dalších vědců by zima na přelomu let 2012 a 2013 mohla být extrémní ve všech směrech. Tedy co se týče nejen sněhu, ale také mrazů, větrů a dalších komplikací. Hlavní příčinu toho může sehrát silné odtávání ledových hor v Arktidě a vznik silných proudů, které budou ledy i studený vzduch unášet směrem k jihu, takže zasáhnou i Evropu.
Náznaky blížící se extrémní zimy se objevily již v září, kdy na horách klesaly teploty výrazněji pod bod mrazu. Obdobně v jinak teplém Chorvatsku zažily tamější horské polohy sněžení už v září. Co se týče lidové meteorologie, ve prospěch studené zimy hovoří mnoho polních bodláků, kruh nebo dokonce několik kruhů kolem Slunce, kvetoucí stromy na podzim, mnoho žaludů a bukvic. Právě tak můžeme počítat s chladem, když mají zajíci ke konci podzimu hodně sádla, přicházejí až do zahrad blízko lidským sídlům a vodní ptáci se vyhýbají malým vodám, přičemž se shromažďují u velkých vodních ploch. Naopak o zimě, které nemívá mnoho síly vypovídá, když ještě ke konci roku prýští bříza, dlouho zůstávají na stromech šišky a krtci neúnavně ryjí půdu.
(vel)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219949
DnesDnes468
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden468
Tento měsícTento měsíc12474

Partnerské weby