S otázkou, jak vznikl svět, se objevila zároveň také otázka, jak svět skončí. Ovšem daleko více, než jaký bude konec světa, jitřila a vzrušovala nejen věřící, ale i všechny ostatní lidi informace, kdy vlastně konec světa nastane. Za více než uplynulé tisíciletí se přitom vždy našli hlasatelé, věštci a astrologové, kteří zvěstovali konec světa a opírali se o citáty z bible nebo o různé přírodní či společenské úkazy, jež dotvrzovaly bibli. Na několika místech v bibli skutečně při pečlivém zkoumání najdeme náznaky možného konce a zatracení, často se pak vyskytuje například slovo tisíc, řecky chilia.
Představa tisíce let se stala pro lidstvo vždy událostí nesmírnou, a proto ani zapisovatelé bible tisíci nešetřili. Například se tak dočteme: „Anděl popadl draka a spoutal ho na tisíc roků.“ Jenže i tisíc roků jednou uplyne a někdo se toho dočká. Čeho? No přece nějaké pohromy, ničivých živlů nebo právě zkázy světa. Neboť tento drak představoval i ďábla a ničivou obludu. A jelikož lidé brali vše doslova, usoudili věřící před rokem tisíc, že konec světa nastane. Utvrzovala je v tom rovněž i jiná místa v bibli, kde se také praví: „Uviděl jsem duše svatých…., žily a kralovaly s Kristem po tisíc roků.“ Tyto domněnky pak vyvolaly celé učení, kterému se říká chiliasmus.
Ze starých zápisů se rovněž dozvídáme, že skutečně ke konci prvého tisíciletí přestávali mnozí lidé budovat cenné stavby a výtvory, neboť věřili, že stejně všechno spadne a zanikne. Přestávali tak usilovat o věci, mající dlouhé trvání a snažili se žít zbožně. Teprve když přešla léta přes tisícovku a nastalo určité rozčarování, svitla lidem naděje, že vše bude zřejmě pokračovat dál. Představa brzkého konce světa však ani tehdy nezmizela a onen tisíc zůstával odstrašujícím symbolem nadále.
Jistý mnich a luteránský kazatel Michal Stifelius usoudil, že předpověď zániku světa byla sice správná, ale při výpočtech nastala nějaká mýlka. Obíral se matematikou, měl zálibu v tajuplnostech a nechyběla mu notná dávka představivosti. A tak vypočítal konec světa, který se měl odehrát 3. října 1533 v deset hodin ráno. Takový objev si pochopitelně nemohl nechat jen pro sebe a tak hlásal svou nauku v okolí Wittenberku. Mnozí lidé tomu uvěřili a podle toho se také zařídili. Konec světa však opět nenastal, ale vše vyvolalo jen velké zmatky.
Ještě větší zmatek než Stifelius však v první polovině 16. století způsobil hvězdář a matematik Johan Stofler z Tübingenu, který v Evropě proslul jako velký hvězdopravec. Ten zase vypočítal, že se roku 1542 k Zemi nebezpečně přiblíží planety Saturn, Jupiter i Mars a že se tak stane ve znamení Ryb. V té chvíli se rozletěly zvěsti o tom, že tento nebeský úkaz znamená konec světa. Znamení Ryb, citace z bible i další formulace měly prozradit, že svět odplaví strašlivá potopa. Když i jiní evropští hvězdáři potvrdili, že se k Zemi skutečně blíží ony tři planety, vzbudilo to značný rozruch. Někteří lidé prolévali své jmění doslova hrdlem, sedláci se přestali starat o půdu a plnili si sýpky zásobami, až voda zaplaví pole a sady. Tesaři roubili prámy a nejrůznější plavidla, mnozí se vydali dokonce do kopců a hor, aby tam očekávanou pohromu přežili.
Více než sto let po hlášení zkázy světa se objevily další zvěsti, že svět sice nebude zatopen, ale že se sesuje, rozpadne a skončí v rozvalinách. K prvnímu otřesu, jenž vyvolal lavinu hrůzy, došlo v Anglii počátkem roku 1650. Mírné zachvění země sice nezpůsobilo žádné neštěstí, ale mělo se stát předzvěstí další hypotézy o blížící se zkáze.

(vel)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216098
DnesDnes495
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden495
Tento měsícTento měsíc8623

Partnerské weby