Na světě žije sedm miliard lidí a jejich počet bude vzrůstat. Ale jak se uživí? Již dnes nejméně dvě miliardy lidí trpí podvýživou a hladem. Pomoci vyřešit tento problém může moře. Proto vědci již delší dobu zkoumají, jak co nejhospodárněji využít jeho bohatství. V oceánech je hojnost ryb bohatých na bílkoviny. Ale hrozí nebezpečí, že se některé druhy nadměrným lovem ztratí. Jen studiem mořských živočichů a faktorů, které určují a ovlivňují jejich životní cyklus, bude možné využít mořskou potravu tak, aby se každý dosyta najedl. V 19. století se rybolov stal tak velkým a průmyslovým odvětvím, že se ke konci století výskyt některých ryb katastrofálně snížil. Některé vlády si uvědomily potřebu hlubšího poznání života v moři. Vícero států začalo organizovat programy vědeckého výzkumu a roku 1901 založily Mezinárodní radu pro výzkum moře. Měla nabádat vlády ke stavbě výzkumných lodí a orientovat vědce na výzkum a studium života a jeho podmínek v rozličných oblastech moře. Skandinávské státy, pro které je rybolov důležitým zdrojem potravy, vyslali na výzkum moře několik lodí. Roku 1904 dánský oceánolog Johannes Schmidt studoval v severním Atlantiku konzumní ryby a při této příležitosti chytil larvu úhoře. Tato larva je natolik nepodobná dospělému úhoři, že ji zoologové v minulosti popsali jako celkem zvláštní rybí druh, a dokonce i rod a dostala jméno Leptocephalus. Životní cyklus úhoře patří k nejzajímavějším mezi rybami. Už 300 let před naším letopočtem Aristoteles pozoroval a pitval úhoře, které našel ve Středozemním a Egejském moři, ale nezjistil nic o jejich rozmnožování. Napsal o tom: „V určitém období se úhoři ve velkém množství stahují na otevřené moře a zmizí. Kam však plavou? Souvisí nějak jejich zmizení s líhnutím mláďat?“ Až po více než 2000 letech později mohl dát Smidt první odpověď. Objev ploského a průhledného Leptocephala ho přivedl na myšlenku, že líheň úhořů leží někde blízko dánských břehů. Ale tato domněnka byla mylná, nicméně nakonec se pravdy dopátral. Po šestnácti letech trpělivého zkoumání v Atlantickém oceánu se mu podařilo odhalit záhadu migrace úhořů. Na palubě výzkumné lodi Dana roku 1922 zjistil, že úhoři se stěhují do Sargasového moře (oblast v severní části Atlantického oceánu nedaleko Bermud). Miliony úhořů z Ameriky a Evropy putují na toto místo zrození a smrti. Každé jaro evropští úhoři opouští řeky, kde pobyli pět až šest let, a vyplují na moře. Na cestě Atlantickým oceánem do Sargasového moře projevují obdivuhodný orientační smysl. Když tam doplují, vytřou se a zahynou. Z jejich vajíček se vylíhnou larvy, které se vracejí do Evropy. Během tříleté cesty přes oceán rostou a mění se na malé a sklovitoprůhledné úhoříky. Samičky plavou proti proudu řek, zatímco samci zůstávají v jejich ústích. O několik let později, když dospějí, se vše opakuje.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200613
DnesDnes287
VčeraVčera562
Tento týdenTento týden287
Tento měsícTento měsíc10363

Partnerské weby