Bereme-li do rukou včelí plástev, málokdy nás napadne, kolik je kolem ní zajímavostí. Ve včelí plástvi mají vždy dvě vrstvy buněk společnou střední stěnu. Otvory buněk ústí v opačných směrech. Buňky dělnic a poměrně větší buňky trubců jsou na rozdíl od méně pravidelných medových buněk a vajíčkové kolébky matky zhotoveny z měkkého, včelami vypoceného vosku s podivuhodnou pravidelností, s úzkostlivou geometrickou přesností ve formě pravidelných šestibokých hranolů. A ještě větším údivem nás naplní způsob, podle kterého je zhotovena střední stěna - velká mezistěna plástve. Buňky by mohly mít rovnou základnu, střední stěna by pak byla rovnou plochou. Včely však, vedeny dokonalým geometrickým instinktem, daly svým stěnám základnu skládající se ze tří rombických ploch. Buňky jsou do sebe těmito plochami vklíněny. Ovšem je třeba, aby tyto tři plochy svíraly určitý úhel. Tento úhel nedal spát matematiku Königovi, žáku Wolfa a Bernouilliho. Rozhodl se, že teoreticky zjistí, pod jakým úhlem se sbíhají tři plochy tvořící vrchol pyramidy, a to při největším využitím prostoru. König vypočítal, že při hrotu pyramidy přicházejí v úvahu různé úhly - větší a menší. Je to úhel 109 stupňů 26 minut nebo 70 stupňů 34 minut. Po Königových výpočtech změřil Malardi úhloměrem skutečnou včelí buňku. Rozdíl byl nepatrný, činil 2 minuty. Königovy teoretické výpočty byly potvrzeny. Nerozhodlo se však, zda nepatrná chyba dvou minut jde na vrub lidské matematiky, nebo včelí architektury.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273838
DnesDnes705
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5249
Tento měsícTento měsíc6087

Partnerské weby