Děsivým výbuchem obrovského Hindenburgu, který sledovaly stovky svědků, končí jedna éra vzdušné přepravy…
„Vítejte na palubě největší, nejluxusnější a nejbezpečnější vzducholodi na světě,“ vítá posádka Hindenburgu nové pasažéry ve svém vzdušném plavidle 3. května 1937. Má být na co pyšná, Hindenburg už má v té době na svém kontě řadu úspěchů, přestože cestujícím slouží něco málo přes rok. V první řadě jde při délce trupu 245 metrů a průměru 41 metrů o největší vzducholoď své doby. Dnešní tři obří boeingy 747 by musely být seřazeny za sebou, aby měly takovou délku. Hindenburg unesl na své palubě náklad, srovnatelný s váhou sedmi dospělých afrických slonů. Na výšku by si nic nezadal s třináctipatrovým domem. Na své palubě se Hindenburg může pochlubit hudebním salonkem s vlastním pianem, prvním ve vzduchu. Nechybí kuřácký salon, čítárna nebo dětský koutek. Na palubě pětihvězdičkové lodi se nacházejí i první sprchy, které se kdy „vznesly“ do oblak. Během jediného roku „služby“ nalétá Hindenburg téměř 310 000 kilometrů, přepraví 2798 pasažérů a 160 tun nákladu. Cestující za zpáteční lístek do USA zaplatí 720 dolarů, tolik, co v té době stojí nové auto.
Katastrofa za 37 vteřin
Tentokrát jde o první komerční let Hindenburgu do Spojených států v nové sezóně. Cesta do USA potrvá necelých šest dní. Kvůli nevlídnému počasí dorazí Hindenburg za oceán se šestihodinovým zpožděním. Konečně pomalu začíná přistávat v Lakehurst ve státě New Jersey. Nachází se ve výšce 80 metrů nad zemí. V 19,21 místního času spouští k zemi záchytná lana. O čtyři minuty později se na jeho plášti náhle objevuje záblesk plamene. Za několik dalších sekund se už polovina lodi ocitá v plamenech. Lidé na zemi se dávají na úprk. „To je příšerné, je to jedna z nejhorších katastrof na světě,“ komentuje situaci rozhlasový reportér Herbert Morrison pro své posluchače. Do půl minuty je Hindenburg na zemi. Zkáza se odehraje v pouhých 37 vteřinách. Pětatřicet lidí zahyne. Řada z nich však nezemře kvůli ohni, ale ve snaze zachránit se skokem z lodi.
Sabotáž?
Teorie o přesné příčině katastrofy Hindenburgu se dodnes různí. Poměrně velké oblibě se těší ta, že se jednalo o sabotáž. Létající zeppeliny přece byly symbolem nastupující nacistické moci a hrdě nesly její znaky. Někteří autoři těchto teorií zacházejí ještě dál a vytipovávají sabotéra přímo na palubě lodi. Mělo jít o mechanika Erica Spehla, který u Lakehurst zahynul. Je také možné, že nehodu způsobila jiskra statické elektřiny. Zkáza Hindenburgu se stala poslední velkou tečkou za komerčním využití vzducholodí na další desítky let.
(bru)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273676
DnesDnes543
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5087
Tento měsícTento měsíc5925

Partnerské weby