Otázka života ve vesmíru není pořád uspokojivě vysvětlena. Tím větší jsou spory o možnostech existence jeho inteligentních forem. Zatím se víceméně předpokládá, že život vznikl obrovskou souhrou náhod, z nichž absence pouze jediné by pro vznik života znamenala nedozírné následky. Přesto se vědci v posledních letech přiklánějí k hypotéze, že i uvnitř těchto náhod panuje ve vesmíru jistý řád.
V naší galaxii, ale i galaxiích dalších, mohou být podmínky pro vznik života podobné jako v případě Země. Přitom se ale nevylučuje ani myšlenka, že biologicko-chemická báze života může být ve vesmíru rozmanitá a mohou tak dokonce existovat i jiné než antropoidní formy inteligence. Zároveň není vůbec jasno v odpovědi na otázku možné exploatace života nebo délky trvání vesmírných civilizací. Není vyloučeno ani to, že určitá část těchto civilizací mohla předběhnout vývoj naší kultury o tisíce, sta tisíce, ne-li dokonce i miliony let.
Jistým paradoxem zůstává, že ačkoli se vědci neustále přou o možnosti existence jiných vesmírných civilizací, nemáme dostatečné znalosti ani o svojí vlastní minulosti. Víme však, že vesmír přitahoval naše předky odedávna.
Tak například kněží ve starém Egyptě podle některých antických historiků zaznamenali přes 3000 zatmění Slunce a přes 800 zatmění Měsíce. To by znamenalo posunout stáří egyptské civilizace nejméně o 4000 let zpět, než se oficiálně připouští.
Takzvaná Černá pagoda v Indii je chrámem, jehož střecha je z precizně opracovaných kamenných kvádrů, vážících přes 2000 tun. Není vůbec jasné, jak bylo možné před tisíciletími tyto obří monolity dopravit a usadit v takové výšce. I při dnešní technice by podobná akce znamenala takřka neřešitelný problém.
Staré mýty Indů také hovoří o jakési pevnině v Indickém oceánu, která byla kolébkou lidstva. V jiných mýtech jsou zase naprosto jasné zmínky o létajících strojích. Na Kurukšéterské pláni v Indii, kde podle Mahábharáty došlo ke gigantické bitvě bohů za použití létajících vimanů s raketovými střelami, byly počátkem 70. let minulého století skutečně nalezeny při archeologickém průzkumu stopy po silném radioaktivním záření, jež před mnoha tisíci lety tuto oblast zamořilo.
Co se tedy na Zemi s naší civilizací dělo? Nebyla naše planeta kdysi osídlena tvory, kteří sem přišli z jiných částí vesmíru? Nebo zde existovala technicky vysoce rozvinutá civilizace, která možná díky nějaké kosmické katastrofě, možná ale i vlastní vinou navždy zmizela? Tak dokonale, že po ní zbyly jenom nepatrné zbytky bez vážnějších materiálních důkazů?
Jsou to otazníky neméně znepokojivé jako ty, jež spekulují o možnostech obydlených vesmírných světů. Tápeme v hlubinách vlastní minulosti, aniž bychom znali definitivní odpověď na svůj původ.
Jedno lze ale přiznat. Nějaký kosmický šrapnel může opět kdykoli udeřit. Následky mohou být neméně strašlivé, jako byly ty katastrofy, k nimž už na Zemi došlo. Co by asi z naší civilizace zbylo potom? A jak dlouho by trvalo, než by došlo k její obnově, pokud by zde vůbec nějaká taková šance byla?
(nag)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1971053
DnesDnes222
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5190
Tento měsícTento měsíc16658

Partnerské weby