Setkáváme se s nimi na chrámových stavbách z různých období, nejčastěji však v době gotiky a baroka. Plnily zcela jistě funkci praktickou. Chrlič byl vyústěním okapu vystupujícího ze střechy, odváděl vodu jako okapová roura a chránil zdivo budovy před vlhkostí. Chrlič měl ale určitě také funkci estetickou a náboženskou. V gotice měly chrliče často podobu groteskních figur zvířat, lidí, bájných bytostí (někdy okřídlených). Co inspirovalo jejich tvůrce? Byli snad tito tvorové skuteční? Některé dochované legendy naznačují, že možná ano. Jisté také je, že výstavbu katedrál řídili vzdělaní lidé obeznámení s alchymií i astrologií. Katedrály vznikaly jako komplexní dílo, jejich architektonické prvky i umělecká výzdoba tvořily celek, jehož cílem bylo vyjádření myšlenek křesťanství. I to, co nám může připadat jako dekorace, má často velmi silný symbolický význam. Chrámy byly místem spásy, útočištěm věřících. Chrliče zřejmě měly ochránit katedrály před útoky pekelných mocností. Často znázorňovaly neřesti či temné síly, které se neměly do svatostánku dostat - však podle křesťanské tradice musí démoni uprchnout, spatří-li svůj vlastní obraz.
(xar)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2272055
DnesDnes947
VčeraVčera634
Tento týdenTento týden3466
Tento měsícTento měsíc4304

Partnerské weby